Jako jelení šíje ve zpuchřelé pneumatice

recenze

Druhá prozaická kniha Ivany Myškové představuje velmi inspirativní a cenný soubor jedenácti povídek, který vznikal v uplynulých osmi letech. Vyniká nejen obsahem a pestrostí námětů, ale především vytříbeným jazykovým stylem, jenž je u autorky opět zárukou, že text čtenáře upoutá mnoha krásnými slovy, která už dlouho neslyšel (např. podšívka a tirády). V povídkách vystupují lidé uzavření v určitém typu iluze či souboru falešných představ, z něhož je obtížné, ne-li nemožné uniknout. Tak například hrdinka povídky Nebezpečí příjezdových cest je přitahována násilníkem, protože vedle něho si připadá opravdu nevinná, zatímco poručík si během výslechu jen posteskne nad svou vlastní rodinnou těžkostí: „Co všechno některým ženám stačí. Co všechno jiným ženám nestačí.“ Tragikomické situace autorka vytváří celou řadou neobvyklých dějotvorných prvků, upřednostňuje hravý tvůrčí proces a nic nezamlčuje. Čtenář s každou další větou poznává paralely buď ve svém vlastním životě, nebo v životech jiných. Díky brilantní autorské invenci lehce proplouvá mezi uklidňujícími vlnami obrazotvornosti. Smysl povídek Ivany Myškové nespočívá v cíli, ale v cestě. Autorka uplatnila během psaní svou vynalézavost – hraje si s významy slov, vytváří neotřelé metafory a neobvyklé pointy, k jednotlivým povídkám s citem volí úvodní citáty z literárních děl. Neodchyluje se však od pevně zvoleného konstruktu. Dbá na přesnost, pravdivost, uhlazenost textu, ve kterém nic nepřebývá ani neschází. Možná občas manévruje na rozsáhlém prostoru, než by v povídce bylo vhodné, ale vždy jen s úmyslem dostat se až na dřeň všem postavám, situacím, poznání. Být co nejblíže životu. Obdivovat odvahu k činu. Zanechat morální poselství. Zjistit, že soucit povznáší a vede k obohacení. Vrcholnými povídkami souboru jsou dozajista Závěs, Bílá zvířata jsou velmi často hluchá, Žena s žábou a Život s dlouhou červenou nití. Nakladatelství Host vydalo skutečné umělecké dílo, a to nejen po stránce obsahové, ale i estetické (ilustrace vytvořil Martin T. Pecina). A proto nepřekvapí, že po přečtení zůstává chuť se ke knize vracet.

Postavy uvězněné ve svých životech jako jelení šíje ve zpuchřelé pneumatice. Chřestí garnýžemi, nosí si domů odstraňovače žmolků, sbírají vzorky vorvaního dechu, rozkrajují hálky a budí žlabatky, prokousávají se obludnými želatino... více

Komentáře (0)