Jed

recenze

Jed (2013) / Nikolaoss

Knihu jsem pořídila celkem nedávno ve slevách na buxu s tím, že sice nemá nijak závratné hodnocení – pouhých 77 %, ale téma je pro mě natolik lákavé, že mi za těch pár korun stojí. Obálka je na první pohled jednoduchá a k historickému románu a tématu se hodí. Dokonce se jedná o první díl série, takže si Borgie mohu užít i v dalších dílech.

Kniha se odehrává v Římě těsně před tím, než byl papežem zvolen kardinál Rodrigo Borgia, tedy v létě roku 1492. Ocitáme se v jeho rezidenci a průvodkyní příběhem nám je donna Francesca Giordano, dcera Borgiova traviče, který byl před nedávnem umlácen k smrti. Borgia už si najal jiného traviče, ale Francesca má své plány. Chce tuto důležitou funkci převzít po svém otci sama, aby získala dostatek moci a vlivu, což by jí umožnilo vypátrat otcova vraha a pomstít jeho smrt. Žena na postu traviče je ale něco neslýchaného, tak musí Francesca dokázat, že si místo zaslouží a jak jinak to udělat, než pomocí jedu… otráví nového Borgiova traviče. Svoje místo si tak vybojuje, protože travič je prostě nepostradatelná osoba v bohaté a vlivné římské domácnosti. Krom občasného odstranění nepohodlných občanů má na starosti velmi důležitou věc – aby nebyl otráven nikdo v domácnosti, kterou hlídá. A také dostane od Borgii úkol. Je jí naznačeno (nebo možná ne tak úplně :)), že by bylo nejspíš dobré odstranit jistou velmi důležitou osobu a to nejlépe tak, aby to vůbec nevypadalo jako otrava. Do toho samozřejmě nepřestává pátrat po tom, kdo zavraždil jejího otce, proč to udělal a na čem vlastně její otec před svojí smrtí pracoval. Jejich úkol totiž mohl být ten stejný…

Kniha mě celkem příjemně překvapila. Nejedná se sice o nějakou bombu, od které bych se nedokázala odtrhnout dnem i nocí, ale je to slušně napsaný historický román se zajímavým tématem a napínavou detektivní zápletkou. Navíc období, ve kterém se odehrává, je poměrně atraktivní a taky pobyt v Borgiově domácnosti ději dává přidanou hodnotu – jednak je to tu samá složitá intrika a mocenská pleticha a taky jsem zatím nečetla žádnou knihu o Borgiovských travičích. Nepochybuji však o tom, že nějakého zaměstnávali.

Postava Francesci není nijak nesympatická, ale zároveň to není žena, kterou byste nějak závratně obdivovali. Na nic si nehraje a rozhodně netrpí žádnými iluzemi ohledně své osoby – je prostě vražedkyně, i když to někdy může posloužit dobré věci, tak to na skutečnosti nic nemění. A ona to ví a nesnaží se samu sebe nijak omlouvat. Svědomí a lidský soucit jí také nechybí. Je přímá, nepřetvařuje se, nic nepředstírá – v tomhle mi byla hodně sympatická. A taky má dost zajímavou práci. Co mi připadalo vtipné je to, že nesnáší pohled na krev – povolání si tedy vybrala dobře :D.

Ze známých historických osobností se v knize setkáme především s kardinálem Borgiou a jeho dětmi Lucretií a Cesarem. Kardinál je v knize prezentován jako velmi inteligentní, praktický muž, či spíše starší pán, protože je mu už 61 let. Nicméně je stále velice fyzicky zdatný a také obratný politik a příjemný člověk. Už jsem o něm četla kde co, ale v této knize byl postavou spíš kladnou. Autorka se však nevyhýbala ani jeho ctižádostivé stránce, jeho honbě za mocí a snaze o co největší úspěch rodiny Borgiů a rozhodně toho nedosáhl pomocí modlení. Jak už jsem se zmínila, byl obratným politikem a náboženství je také politika, obzvlášť když jde o papežský klobouk, to se pak i lahvička s jedem nebo řádně naducaný měšec s dukáty stává pádným argumentem.

Paní autorce se podařilo šikovně uchopit známá historická fakta, doplácnout je tím, co si vymyslela a vznikl z toho příjemně čtivý příběh. Svoje postavy dokázala polidštit, aniž by z nich přitom udělala nevěrohodné loutky. Kniha se čte celkově dobře, vyprávění se nezasekne na nudných pasážích, místy je dokonce i celkem napínavé. Zajímavé byly také části, které pojednávaly o jednotlivých jedech, ne že bych tyto znalosti potřebovala :), ale bylo to zajímavé a knihu její travičská hlavní postava odlišila od ostatních knih o Borgiích. V příběhu nechybí ani detektivní zápletka, kdy Francesca pátrá po vrahovi svého táty a dokonce se podíváme i za pevně zamčená vrata konkláve.

Mám v plánu si sehnat i druhý díl, protože jsem si oblíbila jak postavy, tak vypravěčský styl paní autorky a jsem si jistá, že i další díl mě bude bavit. Pokud máte rádi Borgie, renesanční itálii a ženské hrdinky, které si nehrají na princezny, bude se vám kniha líbit taky.

Je léto roku 1492 a brutální vražda alchymisty v Římě rozpoutá divokou honbu za pachateli a strůjci spiknutí, které může uvrhnout Evropu do temnot. Francesca je odhodlaná vraždu svého otce pomstít. Vzepře se konvencím a vydobu... více

Komentáře (0)