Jsou hvězdy, které pohasnou

recenze

Na první pohled objemná kniha českého autora Ivo Skopala obsahuje několik dějových linií pod hrozbou souhvězdí. A zvířete. Vstoupíte do několika příběhů propojených znamením něčeho velkého. A zároveň něčeho, čeho se začnete podvědomě bát.

Kniha sama nevypráví přímo ucelený příběh, je vhledem do krátkého časového úseku skupiny navzájem propojených osudů. Zpočátku se nelze orientovat, kdo je dobrý nebo kdo je zlý. Dokonce čtenář nemá v počátku ani luxus tušení. Postupně dávkovaný děj je rozdělen do tří částí a v každé se střídá několik postav ve svém pohledu na přítomnost. Každá je jiná a zobrazuje jeden z dnešních častých stereotypů. Potkáme se s Romkou, homosexuálem, mladou kariéristkou, usedlým otcem od rodiny toužícím po něčem více a další plejádou postav. Ti všichni se s otevřením knihy rozejdou vlastním příběhem a plní očekávané role. Poznáte z krátkých zmínek jejich minulost a začínáte chápat jejich přítomnost. Ovšem budoucnost je jiná.

Nad hlavami všech se začíná dít něco, co je nad jejich chápaní. Pohasínající souhvězdí budí strach, hrůzu i senzace. Mizející body na hvězdné obloze náhle přidávají některým životům na vážnosti. I přes nejasnost své existence v dalekém vesmíru náhle bourají rutinu pozemských životů a tichým šepotem přesvědčují své pozorovatele, že může být konec. Že to může něco znamenat. Někteří reagují, jiní ne. Hrozba ale visí nade všemi.

Není jednoduché příběh uchopit, protože se nejedná o klasické čtení, kdy děj jednoduše ubíhá. Zároveň ale při čtení nepostřehnete, že se pomalu stáváte jednou z postav autorova textu. Při procházení jednotlivými pohledy postav náhle začnete vnímat jemnou nitku, která vás pomalu vede k dalším souvislostem. S jejich pochopením se náhle ponoříte hlouběji. Poznání vás vede dále a dále. A tak začnete chápat spolu s postavami, že něco je jinak, než se zdá. Stále ale není jasné, jak velkou váhu tomu dávají hvězdy a kolik si lidé hnětou jen z vlastního strachu. Stávají se svými vlastními pohasínajícími souhvězdími.

Příběh překvapivým způsobem reaguje na aktuální společenské otázky. Romku Helenu i její rodinu si jednoduše zamilujete. A budete cítit touhu je chránit. Před rasismem i sebou samými. Afričana Kafila budete jen těžko chápat, než spatříte i jeho rodinu. A postavy kariéristky Simony a influencerky Kláry vám mohu pít krev než pochopíte, že nejsou ničím jiným než produktem společnosti, která přesně takové lidi potřebuje. Jakkoliv je pak ráda soudí a vyžívá se v tom.

Autor vetkl původ i domov většiny postav do Ostravy. Znalost tohoto města však není nutná, jedná se jen o kulisy dokreslující jednotlivé obrazy. Oceňuji však otevřený vhled do problematiky rasismu. Právě pohledy Romky Heleny patří k těm nejsilnějším a ukazují, jak předsudky dusí potenciál v těch, kteří by se rádi vymanili ze svého nespravedlivého předurčení. Helenin osud může jen těžko zůstat čtenáři lhostejný.

Vítám též vhled do světa mnohých influencerů. Není tak blyštivý, jak se může zdát a právě postava Kláry ukazuje, jaká daň se za toto pozlátko odvádí. Vývoj jejích vnitřních dilemat stojí za zamyšlení i v kontextu dnešního dění v tomto druhu obživy. A pak homosexualita. Jedna linie se zastavuje i u tohoto tématu a autor zde pracuje s různými pohledy na věc. Pavlův osud je roztříštěný nejenom z odmítání všeho, kým je, ale vstupuje pak dystopicky do řešení, jaké si jedinec už dnes v zoufalství může najít. A právě Pavlovo dilema je také varováním před přílišným tlakem společnosti i těch nejbližších.

Jedná se o velmi zajímavou a nečekanou knihu, která pracuje se současností a zároveň do ní nenápadně vkládá černý scénář daleké hrozby. Pohasínající vesmírní velikáni vzbuzují neklid a strach z toho, co může přijít zvenčí. Autor vás přiměje sledovat oblohu spolu s ostatními než přijde uvědomení, že hrozba ale může přijít odjinud. Odkud to nečekáte.

I když se nejedná o ucelený příběh jednoduše plynoucího děje, není čtení knihy nekomfortní. Naopak. Naléhavost jednotlivých sdělení i dynamika příběhů vás potáhnou stále dál. Jakmile začnete propojovat jednotlivé osudy a dopátráte se skutečného sdělení, nebudete se chtít zastavit.

Autor vás nechá spatřit to nejlepší i to nejhorší z jednotlivých postav a vy se náhle přistihnete i v přemýšlení nad sebou. Poznávám některá podobenství? Neotočil jsem někdy hlavu na druhou stranu ve chvíli, kdy jsem se měl dívat? Od čeho všeho se v rámci vlastního pohodlí odvracíme a kým si necháme poutat pohled jinam? Když pak nezadržitelně spějete k závěru poznání, je to silné. Závěr pro mě byl silně emotivní. Všechna naděje vložená mezi řádky zanechá otisk a doznívá ještě dlouho. Při dalším přečtení věřím, že uvidím další souvislosti, varování, ale i naději.

I přes to, že sloni hrají v knize prim, tak vás autor do ničeho nezadupe. Neváhejte proto vstoupit do světa několika odlišných příběhů a na jejich konci najděte propojení nejenom mezi nimi, ale i se sebou samým. Mnohdy totiž to důležité můžete vidět nejen v záři pohasínající hvězd, ale hlavně v pochodni vlastního srdce.

Než zhasne.

Souhvězdí Persea pohasíná a nikdo neví proč. Životy lidí přesto pokračují v nezměněném rytmu. Obyčejní lidé pracují, milují se, snaží se zajistit sobě a svým blízkým co nejlepší život, cestují a objevují svět. Filip se svou ženou ... více

Komentáře (0)