Kateřiny: Poznámka pod čarou

Přemýšlela jsem v noci nad Greenem, nad slzami prolitými nad jeho Hvězdami, a pak nad jeho spisovatelským vývojem. A trochu i nad tím, že mám vlastně stejný problém jako Colin z jeho nejnovější knížky – moc přemýšlím.

Příliš mnoho Kateřin je podle mě kvalitní čtení pro dospívající. Pobaví i starší ročníky, nicméně mi ve srovnání s Greenovou předchozí tvorbou přijde jednoznačněji zaměřená na to, co jde autorovi nejlépe – psaní pro mládež.

V tom vidím i důvod, proč to třeba mě bavilo méně. V jedné chvíli mě napadlo, že bych rozhodně nijak netrpěla, kdybych knihu odložila a nevrátila se k ní. Žádné cukání. Navíc i děj je tady až překvapivě předvídatelný. Co mě vedlo k dočtení, a toho jsem si byla moc dobře vědomá, byl humor. Ačkoli jsem cítila, že myšlenkově mi tento příběh už tolik nedá, v té další rovině to bylo bez debat.

„Starnes zrovna sekal trávník,“ říkala právě. „Vypnul sekačku, chvilku na to koukal, pak se otočil na mě a povídá: ‚Hollis! Co sakra s tím psem je?‘ a já na to, že se psovi zanítily anální žlázky a že jsem mu je zrovna čistila. Starnes si to chvilku přemílal v hlavě a pak povídá: ‚Hele, kdybys toho psa zastřelila a pořídila si jinýho, s normálníma žlázkama, tak by nikdo nic nevěděl.‘ A já na to. ‚Starnesi, tady v tom městě není jediný chlap, kterého by stálo za to milovat. No tak prostě miluju svýho psa.‘“ Muž s plnovousem se rozchechtal na celé kolo a vypravěčka se podívala po Lindsey.

I když mi to přijde jaksi skoro vedlejší, literárně mi z knihy přijdou nejzdařilejší popisy svérázného amerického městečka Gutshot a také jeho nejstarších obyvatel. Tady Green maluje velmi působivé obrazy, a rozhodně se mi nejvíc líbily.

Málem irelevantní mi to opravdu přijde proto, že Příliš mnoho Kateřin je jednoduše kvalitní čtení pro dospívající. Nemusí stylově zářit, to v tomto žánru není potřebné. Taky předvídatelný děj a jakási dávka naivity v zápletce k tomu podle mě úplně patří.

Nerozebírám příběh, myslím, že to bude dělat spousta recenzentů. Chtěla jsem pouze napsat tuhle poznámku pod čarou, mám totiž pocit, že možná někteří čtenáři budou zklamaní, nebo se zase bude donekonečna srovnávat s Hvězdami, a to je trochu mimo mísu.

Mě kniha pobavila, nic moc mi nedala, prostě zábavná jednohubka, ale taky to nebyla kniha mně určená. Zohledňuji žánr a cílovou skupinu a dávám za čtyři.

Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který pr... více

Komentáře (0)