Když přišli psi.

recenze

Hlásím, že Scarlett Wilková se po krátké odpočce ve své tvorbě v podobě knihy Desetkrát a dost vrací k tomu, co od ní všichni milujeme - vykreslení životů obyčejných lidí, kteří by kolikrát tak rádi žili po svém, ovšem velké dějiny se na jejich názor neptají...

(Pokud jste doteď váhali, zda do knihy jít, již nemusíte a 5. 9. se pro ni vydejte do knihkupectví, nebudete litovat - ověřeno za vás, páč jsem měla možnost přečíst si RC v rámci spolupráce s @albatrosmedia s předstihem.)

Beskydy, partyzáni, němečtí vojáci a obyčejní lidé. Jak byste se zachovali vy? Pomáhali byste partyzánům i za cenu nejvyšší? Vystavili byste hrozbě smrti i své nejbližší? Anebo byste radši sklonili hlavu před německými vojáky, protože životy vaší rodiny jsou pro vás na prvním místě? A co po válce? Jak nakládat s takovým rozhodnutím? Pranýřovat jednu či druhou stranu? Zapomenout jednou provždy a začít znovu? Já osobně nevím, ale postupem času jsem se naučila neodsuzovat, protože nic není černobílé, a navíc jsem přesvědčená, že jako matka bych jednala hlavně v zájmu svých dětí.

A přesně tohle všechno a ještě víc zpracovává Scarlett Wilková ve svém nejnovější románu Když přišli psi. Nebojí se ukázat i druhou stranu mince působení partyzánů v Beskydech (a v podstatě i kdekoli jinde), dopad jejich činnosti na obyčejné lidi, kteří chtěli válku hlavně přežít, nechtěli si hrát na hrdiny, přesto byli do téhle "hry" často nedobrovolně vtaženi. Upozorňuje také na odbojové "hrdiny", kterým jsme vystavěli pomníky a kteří ve skutečnosti mnoha lidem naopak ublížili. A musím říct, že jsem byla doslova zhnusena tím, jak soudruzi s nálepkou "partyzán-hrdina" doslova obchodovali a manipulovali.

Velkou zásluhu na tom, jak na vás příběh zapůsobí je způsob, jakým autorka umí vykreslit jednotlivé postavy - jsou tak plastické, lidské, uvěřitelné! Některé mi přirostly k srdci, jiné jsem nemohla ani cítit (mimochodem, autorka umí stvořit jedny z nejvěrohodnějších nesympatických postav ever).
Takhle, výborná je celá kompozice, protože v závěru se celý kruh událostí uzavře a vy si řeknete: Ty kráso! A koukáte a všechno si to znovu v hlavě přehrajete. Skvělé to bylo!

Mistrovský román z poválečných Beskyd. Některá tajemství by měla zůstat navždy skryta – je lepší nevědět, že hrdinové, kterým jsme vystavěli pomníky, ve skutečnosti mnoha lidem ublížili. Živa, Ludmila, Slávek, Ondráš i Karel ma... více

Komentáře (0)