Když válka na Donbasu ohrožuje nejen vás, ale i Šedé včely

recenze

Šedé včely (2023) / Terkaodkafe

Ukrajinský spisovatel Andrej Kurkov nás ve svém cenami ověnčeném románu Šedé včely zve na Donbas, kde Sergej snaží žít svůj obyčejný život, jenže mu to znesnadňuje válka, která je všude kolem.

Rozvedený Sergej Sergjevič žije osamoceně na ukrajinském Donbase. Vlastně jeho vesnice není ani na Ukrajině ani v Rusku, je v takzvané Šedé zóně, kde probíhají boje mezi ukrajinskými vojáky a separatisty. V jeho vesnici nikdo až na jednoho souseda nezůstal. Všichni před válkou prchli, on se však svého hospodářství nechce vzdát. Ovšem musí myslet na své včely, kterým válečná vřava nedělá dobře.

Zvyk je železná košile. Zdá se, že právě podle tohoto přísloví žije hlavní hrdina ukrajinského románu Šedé včely Sergej. Všude okolo zuří válka, ve vesnici nic nefunguje, kostel vybombardovali, nemá si kde nakoupit či třeba nabít mobilní telefon. Ovšem zdá se, že mu to moc nevadí, žije si svůj život, který mu zpestřuje pouze návštěva jeho úhlavního nepřítele již z dětských let Pašky. Jejich vzájemné pošťuchování jim ještě udržuje zdravý rozum a zahání všudypřítomnou zimní nudu.

Když zatouží po čerstvých vejcích, vyrazí do vedlejší vesnice, která je zdánlivě v jiném světě. Lidé v ní stále žijí, děti si hrají na ulicí, elektřina funguje. Do jeho vylidněné vesnice pak občas dorazí vojáci ať z té či druhé strany. Včelař ovšem žádné straně nefandí, chce se jen v poklidu starat o své včely. A protože když se střílí, ony nemají klid na sbírání pylu, vyrazí s nimi na cestu do míst, kde se neválčí.
Projede ukrajinským územím, kde se na něj dívají jako na nepřítele. Dorazí na Krym, kde se na něj podezřívavě dívají zase Rusové. A on přemýšlí, kde je jeho místo. Jako by ho v současném světě nikde neměl (kniha spatřila světlo světa v roce 2018, tedy ještě před vypuknutím Rusko-ukrajinské války). Bez velkých postranních úmyslů a s otevřeným srdcem ho přijme až rodina krymských Tatarů, která to v probíhajícím konfliktu také nemá jednoduché.

Šedé včely jsou kniha plná těžkých témat, popisuje vleklý válečný konflikt, bezdůvodné pronásledování lidí, strach o život či marnost lidského počínání v době války. Sergej je ukrajinský vesnický balík. Své činy moc nedomýšlí, a tak se občas obrátí proti němu. Nechá s sebou občas manipulovat. Přesto mu čtenář musí fandit. Postava Sergeje totiž ukazuje, jak je každý člověk a jeho konání pro mocné tohoto světa nedůležitý. Že se jím zabývají, pouze pokud ho mohou nějak využít.

Kniha je plná leckdy i absurdních a vtipných situací, takže i přes své těžké téma dokáže pobavit, ale nutí i k zamyšlení. Popisuje každodenní těžký život těch, co se rozhodli zůstat ve válečné zóně a také jaké to bylo těsně před tím, než vypukl současný větší konflikt. Při čtení člověka celou dobu napadá, jak je to se Sergejem a Paškou teď. Zřejmě už ve své vesnici nezůstali. Chcete-li si rozšířit své povědomí o ukrajinsko-ruských vztazích, je tato kniha pro vás přímo dělaná. Rozhodně si zaslouží vaši pozornost.

Rozvedený padesátník Sergej Sergejič si nepřeje o moc víc než pomáhat svým včelám v klidu sbírat pyl. Jenže žije na ukrajinském Donbasu, kde se už léta vleče válka s neustálou propagandou. A tak na jaře naloží včely na přívěs a pu... více

Komentáře (0)