Kniha, která chytí za srdce

recenze

Sběrači borůvek (2024) / veruptackova

Každý rok přijíždí rodina Mikmaků do Maine, aby si tu přivydělala sběrem borůvek. Léto 1962 celé rodině změní život. Nejmladší z dětí se totiž ztratí a nikde nejsou žádné stopy, kam mohla čtyřletá Ruthie zmizet.

Na tuhle knihu jsem se opravdu těšila a ano, přiznávám, že mě okamžitě zaujala krásnou obálkou. To jsem ještě nevěděla, že je dokonalá i pod přebalem. Rozhodně si ten, kdo měl vzhled knihy na starosti, zaslouží opravdu velkou pochvalu.

Ale co příběh, který skrývají stránky knihy? Doporučuji nečíst (nebo zcela minimálně) anotaci. Děj je totiž poměrně předvídatelný, což v rámci tohoto žánru určitě nevadí, ale i tak věřím, že bez znalosti anotace si jej většina čtenářů užije více. Střídají se poměrně dlouhé kapitoly z pohledu dvou postav a já musím přiznat, že jsem se v průběhu čtení přistihla, že chci číst kapitoly jen jedné z nich. Nemůžu říct, že by oba životní příběhy nebyly zajímavé, ale zkrátka ten jeden byl mému srdci bližší. Na druhou stranu uznávám, že bez druhého pohledu by příběh nebyl kompletní.

Co chci rozhodně vypíchnout jsou emoce, které ve vás autorka umí vyvolat. Skvěle totiž zachytila, jak život může změnit trauma z dětství, ukázala kořeny destruktivního chování a vliv strachu na rozhodování.

Zkrátka Sběrači borůvek jsou románem, který možná nepřekvapí, ale chytí za srdce.

Na borůvkových polích v Maine se ztratí čtyřletá holčička a její záhadné zmizení bude pronásledovat pozůstalé, rozvrátí rodinu a zůstane nevyřešeno téměř padesát let… Červenec 1962. Rodina Mikmaků z Nového Skotska přijíždí do M... více

Komentáře (0)