Kořist: Nejen z mrazivého počasí pocítíte mráz v kostech

recenze

Kořist (2023) / VasnivaCtenarka

V ledové pustině číhá smrt. Islandský thriller roku - přesně takhle láká obálka knihy Kořist od jedné z nejznámějších severských autorek Yrsy Sigurdardóttir. Na českém trhu jsou její knihy již celkem dobře známé, avšak Kořist je samostatný příběh, který není součástí žádné její knižní série.

Čtyřčlenná skupinka se vydá do ledových hor. Zkušeností příliš nemají, počasí je tak mrazivé, že i vy při čtení se budete chtít zachumlat do teplé deky. Jdete bílou přírodou a nevidíte nic než sníh. Mráz vás pálí na kůži, končetiny pomalu mrznou. Jste unavení a jediné, co si přejete je najít srub, kde budete moci v bezpečí přečkat sněhovou bouři. Domů se však nikdo z tohoto výletu nevrátí.

Skupinku ztracených lidí se vydává hledat záchranný tým, který postupně objevuje těla mrtvých. Něco tady ale nehraje. Proč jsou ti lidé nalezení nazí? Proč by si někdo v tak nehostinném počasí sundával oblečení? To přece nedává smysl, ne?!

A aby toho nebylo málo, děje se něco podivného. Někteří lidé vidí, slyší a cítí něco, co by vidět, slyšet a cítit neměli. Proč? Blázní nebo si s nimi někdo hraje? Nebo se snad ozývá někdo ze záhrobí? Je to mráz a chlad, ze kterého vás bude mrazit v kostech? Nebo to jsou duše mrtvých, které vás volají?

Prvních pár kapitol jsem si musela zvyknout na styl autorčina psaní. Přišlo mi to příliš detailní, táhlé, do toho ta cizí jména - zkrátka něco nového. Teprve až ve 4. kapitole jsem se začetla a už jsem byla jenom zvědavá. Každá kapitola byla ukončena tak, že mi v hlavě vyvstal otazník, na který jsem chtěla znát odpověď, což mne motivovalo pokračovat ve čtení. Lehká duchařina zajisté také milovníky strašidelných příběhů potěší.

Samotné vysvětlení a vyústění příběhu mi přišlo nečekané, ale zase nemůžu říct, že bych z toho konce byla nějak uchvácená či překvapená. Zkrátka jen vysvětlení, nad kterým se člověk příjemně podiví, ale že by to bylo nějaké terno, to ne. Co však musím autorce pochválit je to, jak krásně všechny osudy nakonec propletla. To se mi zalíbilo.

Z knihy mám pořád takový rozporuplný pocit. Na jednu stranu mi skutečně běhal občas mráz po zádech, na druhou stranu znám příběhy, které mě oslovily mnohem více. Myslím, že Yrsa napsala dobrý nadprůměrný příběh, ale mezi skutečné TOP thrillery bych tento příběh nezařadila. Máte-li však rádi duchařinu, záhadu, tajemství a rádi odkrýváte zápletku, pak si myslím, že by se vám kniha mohla zalíbit.

V nehostinných podmínkách islandské ledové pustiny se ztratí čtyřčlenná skupinka turistů. Co je přimělo vyrazit za tak drsných podmínek zcela mimo civilizaci? A proč opustili bezpečí srubu takřka nazí? Záchranářka Johanna a její k... více

Komentáře (0)