Láska si tě najde

recenze

„Za povinnost si vzala vybudovat pro sebe a pro děti bezpečný domov, pevnější než cihly, tvořící jeho zdi, útočiště, které je navždy ochrání před jakoukoliv bolestí. Domov - tenhle dům - byl její Velkou čínskou zdí, její Maginotovou linií."

Knihu Skryto v Paříži jsem vyhrála a měla jsem z toho velkou radost a musím říct hned na začátku, že mě kniha nezklamala. Už její obálka vypadá moc pěkně, tak poeticky, jak jen si Paříž může její milovník představit. I sama autorka na svém webu píše, že se jí česká obálka líbí, jelikož vystihuje samu knihu.
Corine Gantz se věnuje vaření, takže nás nemůže překvapit, že hlavní postava knihy, Annie, je dobrá kuchařka. Ale abyste nebyli na omylu, kniha není o vaření, je o vztazích, o trápení, ale i o lásce.

Annie se po smrti manžela stahuje do pomyslné ulity svého domu v samém srdci Paříže, kde žije se svými třemi syny. Okolnosti ji donutí podat si inzerát, v němž shání nájemníky ze své rodné země, Ameriky. To ještě netuší, jak tento nápad otočí nejen její život naruby. Do jejich domova se nastěhují dvě ženy, které „útěkem“ ze své vlasti, řeší své vlastní trable a doufají, že v Paříži začnou nový život. Starší z žen, Lola, přiletí i se svými dvěma dětmi a najednou celý dům ožije a Annie přichází o své soukromí. Ale mnohé získává - přátelství a nakonec i lásku. Mladší z žen, Althea, je svobodná, ale řeší jedno velké trápení, je vážně nemocná, i když si to nejdříve nechce připustit. Do domu se nastěhuje i jeden Francouz Jared, malíř, který je zrovna v tvůrčí krizi. V domě se také občas objevuje další Francouz, Lucas, který má rád ženy a rád s nimi flirtuje.

Annie nakonec zjišťuje, že nejenom ona má své trápení. V jejím domě se během šesti měsíců, v nichž se příběh odehrává, toho stane tolik, že nejen Annie, ale i její podnájemníci nacházejí nový smysl života.

Kniha je uvedena prologem, v němž se dozvíme, co Anniným životem otřáslo, ale není nám odhaleno vše. Věřte, že budete chtít vědět, co se té červnové noci před skoro třemi lety odehrálo a to vás bude držet v napětí až do konce knihy. Annie totiž před světem střeží jedno tajemství, s nímž se nakonec musí sama vypořádat.

„Annie dobře věděla, že mlčení je pro manželství skutečný zabiják. Sny jednoho a tajemství druhého, které si nechávají pro sebe, to vše se do vztahu pomalu vkrádá, znemožňuje změnit, co je špatné, protože součástí toho ticha, v než se manželství promění, je i to, že lidé spolu přestanou jakkoliv komunikovat.“

„Žít po francouzsku znamenalo užívat si života, znamenalo to, že muži se těší z žen a ženy se těší z mužů.“

Kniha se čte moc pěkně, je rozdělena do šesti kapitol, každá z nich nese název jednoho z měsíců od ledna do června. Příběh se odvíjí chronologicky s občasnými retrospektivami. Budete se nad knihou bavit, usmívat, ale i napětím nedýchat a možná vám ukápne slza.

Obálka knihy je opravdu úžasná, působí romanticky jako nějaký obraz, který prodávají na francouzském nábřeží Seiny. Nemohla jsem se na ni vynadívat pokaždé, když jsem knihu brala do ruky.

Moc ráda jsem se prostřednictvím této knihy podívala zase do Paříže, která mě očarovala hned při první návštěvě.

Knihu doporučuji všem, co mají rádi příběhy, které se mohly stát, rádi čtou o lidských osudech a mají rádi dobré konce. A podle mého názoru se kniha bude líbit spíše ženám, ale tím nechci žádné muže odrazovat.

Rozdělejte si láhev dobrého vína a nechte se unášet příběhem.

„Byli jako rodina. Jeho rodina. Bez ohledu na to, jak si zpackali své životy lidé okolo něj, ten jeho právě dostával smysl.“

Možná se budeme moci těšit na pokračování, alespoň autorka ho na svých stránkách slibuje. Určitě se ráda s Annie znovu setkám.

Knihu hodnotím 95 %.

Ztracena ve Francii, v cizím prostředí, mezi lidmi, kterým sotva rozumí, se Annie vzpamatovává z náhlé smrti svého manžela. Jedinou jistotou v jejím životě je dům uprostřed Paříže, ve kterém se ukrývá před světem a který láskyplně... více

Komentáře (0)