Les v domě

recenze

To byla opět jízda. Tíživá atmosféra, lži, bolest, smutek, nepochopení. Neuvěřitelně napsaný příběh. Její knihy se nečtou. Její knihy se prožívají. Hltají. Všechny věci jdou stranou, dokud se nedostanete na konec knihy.

Nejhorší na tom je, že je takových rodin víc. Teď nemyslím jenom zneužívání. Ale jinak týrané členy rodiny, ať už fyzicky nebo psychicky. A vymanit se z toho nebo o tom s někým mluvit je asi to nejtěžší a světě. A možná to v sobě někdo uzamkne navždy. I když jsou chvíle, kdy pravda zas a znovu vyplouvá na povrch.

Cácory příběh mě strašně moc dojal. Malá holka, která se neuměla bránit. Byla tím jiná a neměla ani kamarádky. Nejlepší je nikde nevyčnívat. Dokázala jsem pochopit i chování matky, ale jen z části. Asi bych se snažila z jejich vlivu a domu vymanit. Ale dcerku bych se snažila chránit. Možná už jí jen nezbyla žádná síla. Koho jsem nechápala, byla babička. Snažila jsem se, ale nešlo mi to.

Chování lidí bylo velmi dobře vystižené. Školní psycholožka, policie, sociální pracovnicechtějí dítěti pomoci, ale ne vždy se to daří. Popisování dědy a lesa bylo dokonalé, nejdřív člověk nerozumí, aby se to na konci knihy nádherně spojilo.

Ale jinak teda masakr. Listopad mě maličko zklamal, ale tady jsem zase četla s otevřenou pusou. Dokonale napsaný, nic lichého, přesně vše zapadalo na své místo. Ale obsah opravdu tíživý, mrazivý, smutný. Knihu musí člověk vydýchat, ale je to neskutečně čtivý. Kláním se.

Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alk... více

Komentáře (0)