Lucie Kunešová čtenáře obalí zradou, bolestí a láskou V náruči pomsty

recenze

V náruči pomsty (2024) / KočkomilkaJana

Není tomu tak dávno, co jsem četla debutový román Lucie Kunešové - Ztracena v čase. Kolik pak bylo radosti, když přišlo oznámení, že vydala knihu další - V náruči pomsty. Autorka si ale svoji výchozí situaci u druhého díla zkomplikovala. Nasadila si laťku celkem hodně vysoko. Jak se tedy popasovala s příběhem o neštěstí, smrti, pomstě, bolesti a lásce?

Vilém přišel nešťastnou náhodou o manželku. Truchlil a propil se až na dno svých sil, když jej osvítil nápad. Co kdyby unesl dceru muže, kvůli kterému jeho žena zemřela? A protože jde o romanci, je nám všem jasné, jak příběh asi skončí. Přesto bych si knihu klidně přečetla znovu, protože jde o příběh plný lásky, který pohladí po duši a vykouzlí úsměv na tváři.

Trošku jsem se zamyslela, zda to pohlazení po duši a úsměvu na tváři do recenze mám psát. Ono sice svým způsobem jde o milostný příběh, protože linka hate-to-love patří mezi čtenáři k velice oblíbeným. Jenže bych tak řekla, že se autorka inspirovala i dark romancemi a svoji fialkovou krasavici řízla i notnou dávkou násilí. Hlavními hrdiny jsou zde Vilém, který zůstal sám s pětiletou dcerou, a Mariana, jež byla unesena. Vedlejší postavy mají v příběhu také své vlastní kapitoly - Albrecht, otec Mariany, a Kryštof, nejlepší přítel Viléma. Právě díky vedlejším postavám příběh dosahuje hlubších myšlenek a hezky doplňuje romantickou linku, aby nešlo jen o nudné poznávání a zamilování se.

Co mne u díla V náruči pomsty překvapilo, byla repetice myšlenek. Hlavně na počátku knihy šlo o rušivé omílání již řečeného. Sice tomu pomohla akce únosu a první noc na Vilémově sídle, ale pachuť musela autorka přebít. Naštěstí píše čtivě, do textu vkládá srdce i duši a jde to poznat - příběh sice místy odbočoval od hlavní linky, čas od času bylo upozadněno detektivní napětí, které Kunešová Vilémovi hodila na hrb - ale šlo o detaily. Hledání zrádce je pro mne holt lákavější, než rozvíjení lásky a pomalé uzdravování hned dvou duší.

Lucie Kunešová patří k autorkám, jejichž dílo si kdykoliv ráda znovu přečtu, ale také vím, že mne nikdy nezklame. Do svých příběhů dokáže schovat kde co! Proto mě vždy mile překvapí a já se nemohu dočkat její další knihy.

Pomsta je sladká. Anebo ne? Píše se rok 1504 a Vilém truchlí nad ztrátou manželky. Svůj žal utápí v alkoholu, zanedbává sebe i své panství a touží po spravedlivé odplatě. Proto se rozhodne unést dceru muže, kterého viní z ma... více

Komentáře (0)