MAGIE HAVRANŮ

recenze

Magie havranů bylo moje první setkání s Margaret Rogersonovou. Jelikož autorka přijede letos na Humbookfest, tak jsem chtěla být připravená. A mám z toho celkem smíšené pocity. Ten svět, který tady autorka vytvořila se mi neskutečně líbil,a to byl taky jediný důvod, proč jsem knihu dočetla. Margaret prý normálně nepíše knížky, které stojí na romantice, což tady bylo výjimkou. Tím ale nastával ten největší problém – tady to zkrátka prostě nefungovalo. O nějakou chemii mezi hlavními hrdiny jsem ani nezavadila pohledem, prostě to tam nebylo. Když se Havran rozhodl odvléct Isobel na svůj dvůr, jelikož v jeho portrétu zobrazila emoce, nenašla jsem tam nic, co by mě jako čtenáře dovedlo k pochopení, proč se do něj hlavní hrdinka zamilovala, když ho na začátku nesnášela. Bylo to jako by se autorka snažila napsat hate love bez toho, aby nám dala nějaký rozumný důvod, proč najednou přejít od nenávisti k lásce. Bohužel tady to byla jen prázdná slova.
Tahle knížka měla obrovský potenciál. Hrozně se mi líbilo, jak autorka tady pracovala s vílami, které tady líčila jako nebezpečná stvoření, dokonce i ten svět byl skvěle vybudovaný a o to víc mě mrzí, že tady nemůžu psát o tom, jak se mi knížka líbila. Hrozně moc bych Vám řekla, že se mi to moc líbilo, ale mně se to prostě nelíbilo. Ty postavy tam dělají hrozně a moc a o to víc, když na nich celý příběh vlastně stojí.
Já ale věřím, že ostatní její knihy jsou mnohem lepší, přeci jen tohle má být její prvotina, takže se do budoucna rozhodně chystám na Kouzla rodu Thornů

Isobel se živí portrétováním zlověstných víl, jejichž touha po lidském umění hraničí s posedlostí. Při vytváření podobizny podzimního prince Havrana se však dívka dopustí strašlivé chyby. Namaluje mu do očí smutek, který ho může s... více

Komentáře (0)