Mám si ho vzít, nemám si ho vzít?

recenze

Catherine je právě uvedena do společnosti, když se setká s bohatým železničním magnátem Williamem. I když si není jistá, zda ho opravdu miluje, rozhodne se, že se za něj provdá. Najde v krásném domě obklopené zahradou štěstí? A skutečně si Williama vezme?


Historicko-ženský román, který se odehrává v 19. století není ani nudný, ani světoborný. Oceňuji, že je příběh i v něčem záhadný a tajemný, a že se mladá hlavní hrdinka s osudem pere co to dá. Očekávejte tu i takovou šedou zónu s lidskou zlobou, která rozhodně není k zahození.


Catherine je mladá a krásná žena, jejíž cíl je najít si bohatého manžela. Není to sice nic neobvyklého, jenže ona ještě ke všemu touží po lásce. Tím panem „božským“ je nakonec někdo jiný, a právě tato postava zápletku celého románu ještě více zpestřuje. Čtenáře zaujme i popis zahrady, do které Catherine tak ráda chodí. Živě si představí vůni i jednotlivé květiny, a zatouží v nějaké takové zahradě žít.
Další neméně zajímavou dějovou linkou je osud rodičů Catherine – jejich seznámí i touha po svobodě. On z bohaté rodiny, ona z té chudší, přesto je svedlo dohromady umění a láska.


Musím pochválit i hezkou obálku knížky. Moc se mi líbí. Také se mi líbilo i to místo, kde se to celé odehrává. Kniha se čte velmi dobře, je to, jak říkám „červená knihovna,“ ale teď na Vánoce se obzvlášť hodí. V něčem mi totiž připomíná romány Lucindy Rilleyové – tajemno, láska, ale také špatný způsobit života, a odhalení. Hezky to do sebe zapadlo, přesto mohl být příběh víc lákavější a bohatší.

Když je Catherine poprvé uvedena do společnosti, hned se o ni začne ucházet železniční magnát William Brandt. Rodině se bohatý nápadník zamlouvá, proto Catherine se sňatkem váhavě souhlasí a snaží sama sebe přesvědčit, že si manže... více

Komentáře (0)