Loď plná knih a její cesta

recenze

Knihkupec Jean Perdu před lety opustil Paříž, aby se setkal se svojí láskou, se vrací znovu na scénu. I jeho loď „Le Pharmacie Littéraire.“ Uteklo to jako voda – čtyři roky si Jean užíval života s Catherine. Jenže vše se změní, když dostane dopis od svého mrtvého přítele a spisovatele Josého Saramaga, který ho prosí, aby se znovu vrátil ke knihám. Uposlechne Jean přání svého přítele?

Před lety vyšel moc krásný román Levandulový pokoj, já do něj byla přímo zblázněná. Hlavní postava – Jean Perdu – vlastní loď na které prodává knížky. A to přímo v Paříži. Proto jsem se nemohla dočkat pokračování tohoto jemného a krásného románu.

Kniholoď pana Perdua má 34 kapitol, přičemž každá kapitola končí krátkou filozofující radou z knihy Velká encyklopedie malých pocitů. Je to kniha, kterou Jean píše, a tak se čtenář může zamyslet nad některými svými pocity i fázemi, které život přináší. Řekla bych, že tato část byla také nejsilnější z celé knížky, nemohu se totiž ubránit pocitu jistého zklamání. Ta knížka má pořád své kouzlo. Téma i postavy jsou příjemné, jen mi to trochu přijde tentokrát „vaření z vody.“ Nina u Levandulového pokoje ukázala cestu, která byla nesmírně lákavá – člověk si chtěl přečíst všechny knihy, o kterých se díky panu lodnímu knihkupci a knižnímu lékárníkovi dozvěděl, ale tohle v pokračování znatelně chybí. Což je škoda.

Co říct na závěr? Je to příběh, který má své kouzlo, bohužel které částečně vyprchalo. Pokud máte rádi lodě, Francouze, Paříž, pak budete spokojení. I když má příběh rezervy, jsem moc ráda, že jsem si knížku přečetla.

Od doby, kdy knihkupec Jean Perdu opustil svou knižní loď Pharmacie Littéraire a pustil se do nového milostného vztahu se sochařkou Catherine v Provence, již uplynuly čtyři roky. Poslední přání spisovatele Josého Saramaga ho však ... více

Komentáře (0)