Mučily jsme jedna druhou. Jill a já...

recenze

Láska dobré ženy (2015) / Šárka5875

„Alice Munroová dokáže na prostoru ohraničeném formátem povídky rozprostřít tolik podnětů k zamyšlení a nadhodit tolik otázek po smyslu lidského konání, že by to jiným autorům vystačilo na několik slušných románů. Čtenář dostane příležitost nahlédnout do životů jiných a zároveň se leccos dozví i o tom vlastním.“
(Instinkt)

Než jsem začala Lásku dobré ženy číst, nejdřív jsem si pročetla něco málo... no, spíš více... o její autorce Alici Munro. Dosud jsem od této, Nobelovou cenou oceněné, spisovatelky žádnou knihu nečetla. Nevěděla jsem tedy, jakým stylem píše, co mohu očekávat.

Povídková kniha Láska dobré ženy je pro mne svým způsobem zvláštním dílem. Nic podobného jsem zatím nečetla. Knížka obsahuje osm povídek - Láska dobré ženy, Jakarta, Cortésův ostrov, Jenom žnec, Děti zůstanou tady, Bohatá jako Krésus, Než přijde změna a Matčin sen. Některé se mi líbily hodně a vryly se mi do paměti, jiné jsem přečetla a tak nějak odplynuly.

Zpočátku jsem četla pouze po jedné povídce a knihu odkládala, abych ji mohla vstřebat, popřemýšlet nad ní. Hlavní postavou všech povídek je vždy žena, jak už u autorky bývá zvykem. Nebudu popisovat děj všech povídek, to by byla neskutečně dlouhá recenze, ale podělím se s vámi o tři, které mě oslovily nejvíce.

Povídka Matčin sen...
Stala se pro mě asi nejzajímavější, hodně mě oslovila a asi nejvíce jsem o ní přemýšlela. Velmi zvláštní je styl vyprávění. Povídka je líčena z pozice malého nemluvněte. Děj se odehrává v roce 1945 v domě nedaleko Huronského jezera. Hlavní hrdinkou je mladá vdova, houslistka a nastávající matka jménem Jill. Její muž George padl ve válce a ona během smuteční hostiny porodí holčičku. Bydlí v domě se senilní tchýní a dvěma švagrovými, ráznou Ailsou a psychicky labilní Ionou. Velmi těžce hledá cestu ke svému dítěti, naopak Iona, která se o miminko stará, se na něm stává nezdravě závislou. Dokáže se Jill stát zodpovědnou matkou? Bude vděčná za tento dar v podobě své dcerky? Vrátí se zpět ke hře na housle? Vše se dozvíte v tomto dojemném příběhu.

Povídka Než přijde změna...
Tato povídka je psána formou dopisu. Píše ho hlavní hrdinka svému bývalému snoubenci, ve kterém se mu svěřuje s událostmi probíhajícími doma u otce, kam se vrací po dokončení své disertační práce. Jako hospodyně v domě pracuje paní Barrieová, drobná žena s obarvenými vlasy. Otec provozuje ve svém domě lékařskou praxi. Dcera se diví, že pacientky docházejí do ordinace i večer. To je opravdu neobvyklé. Také paní Barrieová otci po večerech pomáhá, zahlédla ji jednou na chodbě s jakousi miskou. Zdálo se jí to, nebo chtěla paní B., jak ji také nazývá, aby ji přistihla? Později se dozvídá, jaký důvod se za večerními návštěvami skrývá. Po nějaké době otec umírá na těžký záchvat mrtvice. Otcův právník se diví, že má člověk jako on, našetřeno pouze na pohřební výdaje a něco navíc. Zdá se mu to podivné. Opravdu po něm nikde nezbyly žádné peníze?

Povídka Láska dobré ženy...
Tento příběh patří do trojice povídek, které mě nejvíce zaujaly. Popisovat děj zde nemusím, protože je obsažen v anotaci.

Když bych knihu zhodnotila jako celek, rozhodně se mi líbila, dobře se četla, a i když byla v určitém směru zvláštní, určitě bych ji doporučila ostatním čtenářům. Občas není na škodu vyzkoušet nového autora, nový žánr, právě naopak. Člověka to v jistém smyslu obohatí.

„Opuchlá jak bachyně,“ řekla. „Až na ty cecky, ale ty nikdy nestály za řeč. Nikdy jsem neměla pořádný mlíkárny jako vy. Nedělá se vám ze mě špatně? Neuleví se vám, až umřu?“
„Kdybych si myslela něco takového, tak tady nebudu,“ odpověděla Enid.
„Už abysme se jí zbavili,“ prohlásila paní Quinnová. „To si určitě všichni říkáte. Už abysme se jí zbavili. Ani jemu už nejsem k ničemu. Žádnýmu chlapovi. Když odsud večer odejde, určitě jde za ženskýma, nemám pravdu?“
„Pokud vím, tak jde domů k sestře.“
„Pokud víte. Ale kdo ví, kolik toho víte.“
Enid měla pocit, že chápe její zlobu a zášť, tu nahromaděnou energii, kterou si vybíjela stěžováním. Paní Quinnová kolem sebe tloukla a hledala nepřítele. Nemocní většinou nemají rádi zdravé, a občas to platí i mezi manželi nebo dokonce matkami a jejich dětmi.

Hodnocení 4/5

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství PASEKA.

Když se sedmatřicetiletá Enid dozví od umírající pacientky, kterou ošetřuje, že někdejší smrt místního optika doktora Willense, obecně považovanou za důsledek tragické nehody, má na svědomí její žárlivý manžel Rupert, netuší ještě... více

Komentáře (0)