Hlavní hrdinka Vladana od malička toužila žít v Africe. Samozřejmě toto přání jí rodiče velice brzy vyhnali z hlavy a Vladana žila běžný život svých vrstevníků. A když nadešel ten správný čas, provdala se za českého mladíka, porodila a vychovala dvě dcery.
Její sen, ale ani s postupujícím věkem nikam nezmizel. Aby se svému snu přiblížila, otevřela v Ostravě Afro kavárnu, která ji stála více starostí a problémů než radostí. Když kavárna začíná mít nepřekonatelné potíže, tak ve svych čtyřiceti letech Vladana opouští Ostravu a svou rodinu s tím, že musí jít za novou prací do Prahy.
Zde ji, ale žádná vysněná práce nečeká a Vladana se tu velmi složitě protlouká, až do dne, kdy jí do života vkročí sympatický Angolan Eurico.
V tuto chvíli se jí otevírá možnost zavítat a nakonec se i odstěhovat na černý kontinent. Vladana se stává součástí africké rodiny, začíná zde podnikat a čekají na ni vysněná dobrodružství. Jaké to je být Evropankou v africké rodině? Splněný sen, nebo africké peklo?
Ikdyž by se mohlo zdát, že anotace vyzradí vše, tak opak je pravdou. Jak už jméno autorky napovídá, její život je nyní opravdu po boku angolského muže. Vladana nám zpětně vypráví, co všechno se v jejím životě odehrálo, především po opuštění Ostravy. A že to nebylo vůbec jednoduché ani v Praze ani v Luandě.
Ale i tak, její příběh určitě patří k těm šťastnějším a chvílemi její vyprávění zní jako z pohádky . A při čtení některých částí této knížky jí možná budete i trochu nebo hodně závidět.
Přestože autorka popisuje i složité a depresivní situace, nedokázala je pro mě podat tak, aby se mnou otřásly, protože jsem po přečtení mnoha knih na toto téma, čekala něco mnohem horšího.
Příběh je velice čtivý, stránky ubíhají jedna za druhou a vy čtete autentickou výpověď ženy, která se zamiluje do afrického muže, překonává hlavně byrokratické překážky, jak už v ČR tak v Angole, což asi mnohé čtenáře překvapí.
Autorka přesně popisuje své pocity. Její nadšení, ale i zklamání ze života v Angole. Popisuje velmi rozdílnou mentalitu lidí v Angole, obrovské rozdíly v myšlení a v životní úrovni tamějších lidí.
I když se v knize nedočkáte žádného převratného dramatu, tak je moc fajn, že vznikla kniha, která ukazuje, že není každý sňatek s mužem jiné barvy pleti odsouzený k špatnému konci.
Moc oceňuji závěrečnou kapitolu, kterou napsali Vladanini rodiče, dcery a přátelé a dostali zde prostor vyjádřit se k situaci z jejich úhlu pohledu.
Varování na závěr: nečekejte nic takového jako byla Bílá Masajka, mohlo by se dostavit zklamání, knížky nelze porovnávat.
Moje hodnocení : rozhodně moc ráda knížku doporučuji, stojí za přečtení, získáte mnoho zajímavých informací a skvělý příběh.
Děkuji za recenzní výtisk https://www.alpress.cz/na-afriku-zapomen/
Na Afriku zapomeň Vladana Gomes Adolfo
Vladana snad od malička toužila žít v Africe. Aby se svému snu přiblížila, otevřela v Ostravě Afro kavárnu. A když jí do života vstoupil sympatický Angolan Eurico, mohla se konečně přestěhovat na černý kontinent. Stala se součástí... více