Na konec světa.

recenze

Yuko, malý Eskymáček, večer co večer poslouchá příběhy své maminky. Příběhy o místě, kde končí svět. Eskymáčka tohle místo naprosto fascinuje, a proto se rozhodne vydat na dobrodružnou cestu, aby konec světa našel. Putujeme společně s ním polární oblastí, potkáváme nezvyklá zvířata a objevujeme kouzelná místa, k čemuž potřebujeme zapojit i naši fantazii. A jakmile společně s Yukem doputujeme k cíli, zjistíme, že kde něco končí, tam něco nového začíná.

Jakmile vyjde cokoli s ilustracemi Adriána Macha, okamžitě to pořizujeme domů, protože to jsou za mě jedny z těch nejkrásnějších vůbec. Nejinak tomu bylo v případě leporela Na konci světa. Autorkou textu je Zuzana Štelbaská, která se nám ve spojení s Adriánem Machem nepředstavuje poprvé - jistě si pamatujete jejich předchozí společný počin, Stane se zázrak!

A nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že hlavní myšlenka je příliš abstraktní pro dvouleté děti. Schválně jsem četla i s čtyřletou Prdislavou a v závěru byla jako posluchačka velmi vlažná. Samozřejmě jsme si o myšlence povídaly, ale rozhodně se u ní nekonalo takové nadšení jako třeba u leporelí Gerdy, tu svého času chtěla číst stále dookola (a to byla o dva roky mladší).

Stane se zázrak by měl být svou myšlenkou zastavit se a radovat z okamžiku i maličkostí spíše cílený na dospělé čtenáře, protože děti s tím už ze své podstaty nemají problém, ale na koho cílit tohle leporelo? Asi skutečně na děti, které jsou mnohdy smutné z konce čehokoli, jen bych jim tuhle myšlenku zřejmě zprostředkovala skrz jinak vystavěný příběh. Tento byl pro dvouleťáky příliš abstraktní a ve finále nic neříkající (si myslím já). Ale ilustrace Adriána Macha bych samozřejmě nechala.

Kouzelné leporelo o nekonečné síle představivosti. Malému Eskymáčkovi Yukovi maminka večer vypráví příběhy o místě, kde končí svět. Jenomže pižmoň ani polární liška o něm nic nevědí. Možná mu nakonec poradí veliká bílá medvědice..... více

Komentáře (0)