Naděje umírá jako poslední

I když bylo vítězství na dosah, přesto nakonec dopadlo všechno jinak. Osud nejen Terrasenu, ale i celého světa, začal být skutečně nejistý. Aelin se i přes všechnu svou snahu stala vězněm. Její přátelé, roztroušeni po celém světě, se sami snaží o to, aby zlo zastavili. Čas ubíhá. Ale jak se říká, naděje umírá jako poslední. A v tomhle případě, poslední zrníčko naděje zůstalo v srdci každého z našich oblíbených hrdinů.

Maas tomu skutečně nasadila korunu. Poslední díl Skleněného trůnu ohromuje čtenáře mnoha věcmi, ale ze všeho nejčastěji svou délkou. Devět set stran, naplněné akcí, zvraty a strachem o hrdiny, kteří před sebou vůbec nemají jednoduchý úkol. Takže, jestli jste připraveni, doporučuji se pohodlně usadit. Čtení téhle knihy jistě zabere víc než jen pár hodin.

Aelin byste prakticky nepoznali. O tolik se změnila, v průběhu všech knih. Celeana, kterou byla na začátku prvního dílu, se zdá být úplně jinou. Byla assasinka, drzá dívka s minulostí, ve které byste se nechtěli příliš hrabat. Ale teď je královnou. A tak silnou ženou, která je schopná udělat cokoliv, jen, aby zachránila ty, které miluje a své království. Přesto, má její charakter do dokonalosti daleko. Svou nekonečnou samostatností a odmítáním pomoci přivádí většinu čtenářů k šílenství. Ale ne každá hlavní hrdinka musí být příjemná a milá. A možná to je i fakt, proč mám osobně Aelin tak ráda.

Vedlejších postav si tahle kniha nasbírala během předešlých dílů celou řadu. A tady se dostane na každou. Od Elide, Lorcana, Manon, Doriana, Chaola i další, kteří se dříve či později v knihách objevili. Takže, ať už milujete jakoukoliv z nich, svou šanci zazářit dostane. Toho se bát nemusíte.

Děj téhle knihy bych popsala jednoduchým způsobem. Připomíná skutečně dlouhou čáru, která je v mnoha bodech překřížená, než dorazí ke svému cíli. Tak to zkrátka funguje. Vyřeší se jedna věc a děj se automaticky posune k dalším, bez jakékoliv vedlejší linky nebo odvedení děje jinam. Autorka zkrátka navázala na konec pátého dílu a to s takovou přesností, že se ani nenamáhala ho jakkoliv pozměnit. Nemohu říct, že by tím něco zkazila, to určitě ne, protože se stále jedná o dost solidní a dobře promyšlenou dějovou linku. Přesto, nějaká "novota" by vůbec neuškodila.

Věc, která v téhle knize hodně pokulhávala, je bohužel předvídatelnost. Zatímco v předchozích dílech byly určité věci překvapivé, v Království popela to už bylo o něco horší. Ale pokud tušíte, jakým stylem Maas píše nebo jste četli její druhou sérii, pak pro vás konec skutečně nebude žádným překvapením. Domyslel by si ho každý, koho by jen napadlo nad tím chvíli uvažovat. A to mě skutečně zklamalo. Protože i když byla v mnoha jiných ohledech tato kniha skvělá a užívala jsem si ji, právě na tenhle malý, ale dost podstatný detail autorka zapomněla.

Autorčino psaní je u téhle knihy jistotou. Maas se čte skvěle a díky tomu vás i fakt, že má kniha přes 900 stran, brzy přestane strašit. Děj ubíhá neuvěřitelně rychle, takže jakmile se začtete, brzy se vám bude zdát, jako kdyby kniha měla jen polovinu. Na druhou stranu, nemohu říct, že by celá kniha byla plná jen zajímavých scén. Bohužel, i v Království popela se objevují takové části, které vás nebudou příliš bavit, nebo které byste nejradši přeskočili. Naštěstí jich však není žádné převratné množství, takže nejde o chybu, která by vám zkazila prožitek z celé knihy.

Království popela bych označila za dobré zakončení celé série. Sice mělo své chyby, v jistých ohledech mohlo některé čtenáře zklamat, ale rozhodně v něm převažují plusy, kterých je skutečně mnoho. Takže pokud máte sérii načtenou a stále váháte, jestli se do posledního dílu pustit, strach hoďte za hlavu. Stojí to za to. I za váš čas.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a Albatros Media.

Aelin riskovala vše, aby zachránila svůj lid a lidi, které miluje. Zaplatila za to strašnou cenu a teď je uvězněna v kovové rakvi a mučena. Pouze vědomí, že na ní závisí osud všech, jí brání v tom, aby podlehla. Aedion a Lysandra ... více

Komentáře (0)