Lisa Regan je moje oblíbená autorka. Proto vždy netrpělivě stepuji u virtuálních bran Cosmopolisu, kdy vyjde další její kniha. Josie Quinn je pro mne hrdinkou a tou zůstane, i kdyby se stala “superhrdinkou. A autorce to snad ani nedokážu vyčíst, protože ji holt miluji.
Denton, město, kde se Krvavá spása odehrává, zasáhnou extrémní povodně. U jedné ze záchranných akcí vyplave ze sutin domu něco v igelitu. To vyhodnotí Josie Quinn jako tělo a i přes varování a zákaz skočí do vody a předmět vyloví. Že se jí pár hodin na to otevřou staré rány a ožije minulost, o tom se jí ani ve snu nezdálo. Dokonale tak dává smysl podtitul knihy - Jsou vzpomínky detektiva Josie Quinn výhodou, nebo jejím prokletím?
Na Krvavé spáse se mi líbí uvěřitelnost a absence osobního zainteresování Josie. Samozřejmě, že úplně mimo detektiv nebude, vždyť ve městě chodila na střední a nikdy se neodstěhovala. Spíše mám na mysli fakt, že případ Josie fyzicky neohrožuje. Tedy alespoň zpočátku, protože co by to bylo za napínavý thriller, kdy v něm nešlo o více než jeden život. Obzvláště když se všude valí silné proudy vody, které devastují město. Pokud jste nečetli předchozí díla série, nepotěším vás. Regan čas od času pustí důležitou informaci z minulosti Josie. Samozřejmě to potřebuje pro další vývoj postavy, ale dost to spoileruje některé z předchozích děl.
A když jsme u vývoje postav. S Josií se něco děje, přestává být tvrdá jako skála a začíná povolovat. Což Regan skvěle popsala a na chvíli mne zmátla, v jakém stavu se Josie vlastně nachází. Hrozně jsem se bála, protože by zvolením jedné z cest svému dílu, dle mého názoru, autorka moc uškodila. Samozřejmě výsledek se dozvíme v pokračování, takže nezbývá než doufat. Ostatní postavy - babička, Noah, Gretchen,... - opět hráli spíše druhé housle, skrývali se ve stínu detektiva. Měli svou úlohu především v podpoře psychologického posunu Josie a taky díky nim nevypadala celá kniha jako “one woman show. Za zmínku však stojí nová postava tiskové mluvčí. Sice si tím Regan ušetřila spoustu práce, ale osobně mne nenapadlo lepší řešení, jak z patové situace ke konci knihy vybruslit. To mne upřímně rozhodilo. Asi by se mi víc líbilo uzavření případu bez použité kličky. Mělo by to potenciál do budoucna. Jenže Josie Quinn za sebou nenechává nedodělanou práci.
Detektivní linka v Krvavé spáse připomíná odložené případy. Z nějakého důvodu pro ně mám slabost, takže když Regan přidala nádech tajemna ve stylu “jak je to možné?, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Sběr informací probíhal standardně, důraz byl kladen na souvislosti a jejich pevnost. Jak jsem zmínila výše, kdyby nebylo kličky, dopadl by příběh úplně jinak a byla bych Krvavou spásu hodnotila plným počtem hvězdiček. Avšak nesmím zapomenout na to, že se mi tento díl líbil mnohem více než ten předchozí, který se točil kolem Trinity. To jen dokazuje, že Regan píše dokonale, a když nezapojí přímo Josii a její osobní historii, jde o top dílo.
Krvavá spása
Lisa Regan
Na Denton se snáší prudký déšť, který vyplaví tělo mladé dívky. Detektiv Josie Quinnová a její tým nemají žádné místo činu, kde by mohli své pátrání začít. Tělo oběti je ale naštěstí dobře zachovalé včetně baseballové nášivky na b... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
KočkomilkaJana také napsala
Ve Vraždě v Babelsbergu vás pohltí duch starého Berlína
Deptající bridgertonská romantika říznutá magií - Půl duše
V Niedlově podání musíte von Trencka a jeho Pandury milovat!
Záhadná oběť udělá tlustou čáru v životě té, co zastavila kanibala z Nine Elms
Chtějí být jako my - výjimeční a vráždící, nebo ne?