Ne příliš zajímavá backstory k velmi zajímavé hrdince

recenze

Krvavé ostří (2017) / knihy_a_filmy

Bylo mi doporučeno přečíst si Krvavé ostří před třetím dílem ze série Skleněného trůnu. Jsem zvědavý jestli později pochopím proč, protože nemám pocit, že by mi to dalo něco nového (já se teď i dost bojím jestli jsem něco z těch prvních dvou dílů nezapomněl). Víceméně jsem ani nepředpokládal, že by mi to něco nového mělo dát - šel jsem to číst, pro backstory Celaeny Sardothien. Od postavy jako je ona jsem bohužel čekal o dost víc - ty možnosti, které ona nabízí jsou rozhodně větší. Nebavilo mě to, odložil jsem to, a asi až po půl roce jsem se k tomu vrátil teď. Líbilo se mi, že krom Celaeniny stránky vražedkyně nahánějící hrůzu, opět vidíme i její druhou ženskou stránku, která má emoce (ač je nechce nikdy moc ukazovat) a slabost pro šaty, boty a drahé parfémy. První dvě novely za mě nepředvedly nic co by mě nějak zaujalo. Stejně tak mi chyběla backstory konkrétněji mezi Celaenou a Samem. Krvavé ostří se ten vztah sice rozhodlo nějak použít, avšak vzrostl jen na základě nějakých lehce nastíněných střípků a ne něčeho, co by se dělo přímo v novelách. Že se v první novele něco změnilo mezi Celaenou a Samem - nechápu - ta změna byla strašně rychlá a bez nějakého většího podmětu, navíc Sam pak tak na třetinu knihy ještě i úplně zmizel z děje. Třetí novela se mi už líbila o něco více. Pátá už měla moji pozornost úplně, a jako závěr se mi moc líbila. Byl to obraz jaký jsem ze vzpomínek Celaeny z prvních dvou dílů série čekal a tak nějak ho i chtěl - jen jsem chtěl více i jiných obrazů - z její minulosti - a hlavně lépe provedených.

2,5/5

Celaena Sardothien je nejobávanějším zabijákem celého Adarlanu. Jako obyvatelka Tvrze vrahů musí bezvýhradně poslouchat svého pána Arobynna Hamela, přesto však důvěřuje pouze jedinému člověku – svému kolegovi a příteli Samovi. V t... více

Komentáře (0)