YA román, jemuž podobný nenajdete

recenze

O hvězdách víš hovno (2024) / knihy_a_filmy

Tohle jsem si po dočtení musel nechat chvíli rozležet v hlavě. Vyvolalo to ve mně spoustu myšlenek, které se mi těžko formulují.
Možná jsem měl i velká očekávání skrz opravdu dobrý a vydařený marketing - čekal jsem asi ještě něco trochu jiného. Dva rozdíly v čem se Hvězdy opravdu liší od běžné YA knihy… obsahují explicitní scény, kterým se jako společnost máme v YA tendence vyhýbat (do jisté míry validní), druhý rozdíl - hlavní postava je kluk, kniha je vyprávěna z jeho pohledu, a to se společně i s jeho přáteli odvíjí i na příběhu. Ano, YA klučíci hlavní hrdina není úplně standard, a když už… asi jeho myšlenky a činy většinou neodpovídají hormonům, které s ním v teen letech cloumají.
Za ten realistický pohled klobouk dolů, k té knize a její myšlence to tak nějak patří - na mě to asi bylo hodně. Co si budem, i pro mě jako kluka to mělo nějaký nový pohled - já byl většinou ten šprtík, které Petr nastiňuje v pozadí, a absolutně mě nezajímalo dění, co ostatní - a tak musím věřit, že v tom realistickém pohledu se Petr jako autor neplete, obzvlášť s podporou už tolika čtenářů. Hrozně dlouho jsem měl problém napojit se na vlnu humoru - až na pár výjimek jsem se moc nesmál. To se částečně změnilo uvědoměním, že ty situace jsou ve své trapnosti opravdu autentické. Těch přezdívek na mě bylo moc - já nevím, přijde mi, že tohle “moje generace už tak nedělá.
Během 300 stran jsem moc nerozuměl, kde se ta popularita knihy vzala. Bylo to opravdu dobré, ale přece ta popularita nemohla vzejít jen z tohoto a dobrého marketingu - musí ti být ještě něco. A ano, posledních 100 stránek bylo dost jiných. Přečetl jsem je v podstatě najednou. Během těch stránek došlo k dvěma odhalením, které pro mě byly dějově opravdu zajímavé. Všechno je pak ale vyřešeno strašně rychle, a to s čím se setkáváme na konci mohlo být jako téma už dřív. I to jak to vlastně dopadlo s přátelstvími/vztahy potom, už moc nezaznělo.
Co mě opravdu bavilo byl náhled na sociální sítě. I když jsem jako někdo, kdo je aktivně používá, jsme ne vždy souhlasil. Marky jako postava mi byl strašně nesympatický - a něco mě vede k tomu, že to tak mělo být, a chci to hrozně MOC pochválit. Ten progres v jeho uvažování - jak se začal měnit a já s ním sympatizoval méně a méně - a i jeho uvědomění (obzvlášť jsem rád, že tam zazněly všechny ty myšlenky ke vztahům s rodiči!). Naopak k Val jsem měl vazbu vetší - dokázal bych si představit i kapitoly z jejího pohledu, aby její situace dostala větší prostor (X ale ano uznávám, že ač její osobní příběh byl výrazný v téhle knize šlo o ten klučičí pohled).

Mně Hvězdy sice nesedly tolik, jak bych si přál, ale i tak doporučuju moc. Myslím, že si tu knihu zamilovalo tolik čtenářů zaslouženě - je to navíc prvotina, a už to něco vypovídá!
Budu se těšit, až si budu moct přečíst něco dalšího (podle toho konce, kdy jsem se od knihy nemohl odlepit, bych i uvítal něco, kde té akce bude více)

3,75/5

Co se může podělat, když někoho oslovíte v MHDčku? Marky, upřímný teenager s osobitým humorem, tohle udělá a nevědomky tak spustí odpočet. Val je zábavná a sebevědomá, ale za svým nablýskaným instagramem skrývá zranitelnou holk... více

Komentáře (0)