Nebe je všude aneb ztráta nejbližších bolí

recenze

Křehký a dojemný příběh o ztrátě a životě, palčivých pocitech bezmoci i lásce zároveň. To vše můžete najít v románovém debutu Jandy Nelsonové Nebe je všude, který u nás vyšel letos u nakladatelství CooBoo.

Sedmnáctiletá Lennie už jako malá zjistila, co je to ztráta – její matka Rachel ji totiž opustila před šestnácti lety. Zbytek rodiny Rachel stále omlouvá, že zdědila neklidný gen, který se u nich občas objeví. Ještě že má Lennie svou starší sestru Bailey, s níž jsou jak nejlepšími kamarádkami, tak i důvěrnicemi. Nebo to si aspoň Lennie myslela do doby, než Bailey zemřela a na Lennie se teď kromě žalu valí i různá tajemství, jež po Baileyně smrti vyplouvají na povrch. Navíc je Lennie rozpolcená, spolu s bývalým Baileyným přítelem Tobym truchlí, ale do školy také ještě nastoupil nový žák Joe, který je až hříšně sexy.

Začnu myslet na všechny ty věci, které jsem neřekla od té doby, co Bailey umřela, na všechna ta slova, zavřená hluboko v mém srdci, v našem oranžovém pokoji, na všechna slova v celém širém světě, která někdo nevyslovil po něčí smrti, protože je moc smutný, moc vzteklý, moc zničený, moc provinilý, než aby je vynesl na světlo – všechna ta slova mnou najednou protékají jako šílená řeka. Str. 94

Nebe je všude, začíná u tvých nohou…
Nebe je všude je velmi neobvyklým románem. Sice témata jako ztráta milované osoby, nebo milostný trojúhelník nejsou v žánru young adult ničím novým, ale i přesto je kniha výjimečná. Celý příběh je podán procítěně do nejmenších detailů, a tak se čtenář mnohdy přistihne, že spolu s hlavní hrdinkou truchlí, trpí depresemi, cítí se provinile, ale také se směje a postupně se i zamilovává. Lennie totiž sice prožívá tragédii, ale také dospívá a hledá sebe sama. Postupně zjišťuje, že si připadá, jako kdyby doteď žila jen ve snu, že byla ve stínu starší, úspěšnější a krásnější sestry a teprve až teď s Baileynou smrtí se probudila a má možnost se také postavit na vlastní nohy a hřát se na výsluní.

Žal je dům, kde židle zapomněly, jak nás podepřít…
Postavy působí reálně a jsou velmi uvěřitelné. Lennie je citlivá dívka, ve které se postupně střídají všechny emoce. Zprvu jí pomáhá truchlení spolu s Tobym, ale s postupujícím časem zjišťuje, že není schopna hnout se z místa a jít dál, navíc jí trápí výčitky svědomí, díky nimž se cítí provinile. Ale není se čemu divit, že Toby po Lennie sáhl jako po záchranném lanu. On s Bailey plánoval společnou budoucnost, měli své sny, a to vše se mu během chvilky zhroutilo jako domeček z karet.

Měla bych truchlit, ne se zamilovat…
Naopak nový žák Joe je jiný, také s ním jde jeho minulost, ale díky své vytrvalosti se přeci jen dokáže dostat Lennie pod kůži a ona najednou prožívá i něco jiného, než jen smutek. Ovšem i zde se objevují všudypřítomné výčitky a pocit viny. Může vůbec Lennie ještě někdy někoho milovat? Jak ráda by to vše probrala se svojí starší sestrou.

Žal je dům, kde tě nikdo neochrání, kde mladší sestra zestárne víc, než ta starší…
Nebe je všude je citlivý román o ztrátě, lásce a o naději. Každá kapitola je doplněna o různé básničky a rozhovory, které píše Lennie při vzpomínkách na svou sestru. Je to originální nápad, ovšem vše je opět tak smutně podáno, že je vám po přečtení vzkazů ještě více úzko. Protikladem je rodící se mladá láska, jež příběh odlehčuje a ubírá mu na depresivnosti. Knihu doporučuji nejen mladým, ale i starším čtenářům, protože i ti si z ní jistě něco vezmou. Jde totiž o zajímavý příběh, který za přečtení rozhodně stojí, ale jak bývá u podobných knih zvykem, musí na ně být ta správná nálada…

Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Žije ve stínu své báječné sestry a trochu jí hraje druhé housle. Sedmnáct let se dělily o šaty, myšlenky, radosti i strasti. Ale teď je Bailey mrtvá a Lennie naje... více

Komentáře (0)