Netvor

recenze

Netvor (2013) / Nikolaoss

Kdysi dávno předávno jsem viděla film, který byl natočený podle této knihy a docela se mi líbil. Když jsem pak narazila na knihu, tak mě to taky zlákalo a navíc byla chuť na oddechovku mezi dvěma recenzními kousky. Příběh byl překvapivě dobrý, dokonce bych řekla, že lepší než film.

Tahle kniha je takovou pohádkou pro trošku starší než malé děti (tedy i pro mě :)) a předlohou jí byla Kráska a Zvíře. Je to poznat, ale vůbec to nevadí, naopak je to jasnou předností knihy, i když víme, jak to dopadne. Několik takových příběhů už jsem četla a tento je velmi pěkně napsaný.

Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem příběhu je šestnáctiletý, zbohatlický a arogantní harant Kyle Kingsbury, na kterém není nic zajímavého, krom hezké tvářičky a peněz bohatého taťky. Chodí na výběrovou střední školu, ale moc si toho neváží a nejlépe se baví tím, že ponižuje a trápí méně půvabné a bohaté spolužáky. Jednoho dne chlapec přestřelí a bohužel má tu smůlu, že holka, kterou se rozhodl ponížit tentokrát, je čarodějnice. A tak se krasavec Kyle změnil v netvora Adriana. Zachránit ho může jen polibek od dívky, která se do něj zamiluje navzdory jeho zvířecímu vzhledu a které on bude lásku opětovat.

Tou dívkou je Linda, dcera grázla a feťáka, který jednoho dne vleze do Kyleovy zahrady, rozbije mu okno ve skleníku a aby se zachránil, slíbí Zvířeti svoji dceru. Kyle, který si teď nechává říkat Adrian, v tom uvidí šanci, jak se zbavit kletby a tak se Linda přestěhuje do jeho domu. Pochopitelně nikterak ochotně, a protože vůbec nemá radost ze situace, ve které se ocitla, nijak zvlášť Adriana nevyhledává, dokonce se mu nejdříve vyhýbá. Což je pro něj nepříjemné – na to, aby získal polibek z pravé lásky, už totiž nemá moc času…

Na první pohled jasně čitelná romantická lovestory je poměrně příjemně napsaná. Kyle-Adrian zde projde naprostou proměnou osobnosti od nesnesitelného smrada k příjemnému mladému muži, který si najednou umí vážit věcí okolo a vidí krásu i tam, kde nemusí být patrná na první pohled. V jeho proměně mu zdatně sekundují jeho vyvolená, slepý učitel a hospodyně, a ačkoliv je to pouze postava Adriana, která nějakým vývojem projde, nevadí to, protože o něm konec konců celá kniha je. Příběh nám vypráví on, takže celou dobu přesně známe jeho myšlenky a pro knihu to byla dobře zvolená forma psaní.

Pochopitelně je jasné, že celá věc dobře dopadne, ale knize to neubírá na zajímavosti a mně to neubralo chuť do čtení. Nobelovu cenu za literaturu za ni sice pan autor nedostane, ale pochvalu za hezkou odpočinkovou knihu určitě :). Ono totiž i takto jednoduché téma se dá napsat i hodně blbě a nudně, což naštěstí nebyl tento případ a i když netvrdím, že se ke knize budu vracet, úplně to vyloučit taky nelze :).

Jsem netvor. Zvíře. Ne vlk nebo medvěd, gorila nebo pes, ale odporná stvůra, která chodí vzpřímeně. Jsem zrůda. Myslíte si, že vám vyprávím pohádky? Mýlíte se. Vše je skutečné. Místo - New York City. Čas - současnost. Nejsem... více

Komentáře (0)