Kniha Pánský hotel není standardním příběhem s úvodem, několika dějovými zvraty a překvapivým, ale jasným závěrem, díky němuž bychom mohli zpětně logicky vyhodnocovat oprávněnost jednání jednotlivých postav a zkoumat míru pravděpodobnosti zápletek. Pokud ji čtenář uchopí takto, bude pro něj pravděpodobně poněkud matoucí. Jako zásadnější vnímám to, co se děje o něco hlouběji pod tímto povrchem. Jedna rovina je pocitová, která (pokud si to dovolíme) rozeznívá naše nevědomé fantazie, které mohou být trochu zneklidňující už jen z té podstaty, že se v našem nitru rozezní, aniž by byly rámovány do slov a aniž bychom je čekali. Další rovinou může být konflikt mužskoženských (anebo ženskomužských) polarit, z nichž je složena osobnost každého a každé z nás, a následné hledání jejich souladu. A věřím, že každý z nás si zde může najít ještě mnoho dalších rovin, neboť kniha je v tomto směru rozvolněná a mnohovrstevnatá, a může tak otevírat mnoho nečekaného v nás samých. Ostatně domnívám se, že nastolování a otevírání neobvyklých otázek a témat, která žijí ukryta někde v nitru každého z nás, byly dobře procítěným autorčiným záměrem, což umocňuje naprosto otevřený závěr, který je nevyzpytatelný jako život sám...
Pánský hotel
Terezie Wal
Když se "náhody " zdají býti až moc vidné, to jen s někým jsi spojen(a) tady i jinde. více