Papírové panenky: intenzivní a temný thriller se nekonal

recenze

Papírové panenky (2020) / VasnivaCtenarka

Papírové panenky dle obalu slibují, že nás čeká chytrý, temný a intenzivní thriller. Nechala jsem se zlákat anotací, těmito hesly a samozřejmě také obalem, který se mi opravdu moc líbí. Než jsem se nadála – měla jsem knihu doma a těšila se na ni.

Papírové panenky v sobě ukrývají příběh o čtyřech lidech – Mike – ne příliš úspěšný pouliční umělec, Kerri – novinářka, která na svého sólokapra teprve čeká, Bea – spisovatelka ne zrovna příliš čtených knih pro dospívající mládež. A vraha.

V Londýně začíná řádit sériový vrah, který se rozhodl zbavit svět pedofilů, kteří ubližují malým dětem. Takoví lidé si přece nezaslouží žít! A novinářka Kerri náhodou objeví zavražděné tělo. Ihned vycítí, že jako novinářka má skvělou příležitost, jak konečně napsat něco opravdu dobrého a čteného. S prožitým šokem se Kerri vyrovnává celkem snadno a v práci se jí začíná dařit krapet více. Bea těchto vražd také využije – pro svou knihu. Rozhodla se totiž napsat knihu inspirovanou právě touto sérií vražd. A Mike? Mikeovi se stále nedaří, ale přijímá práci barmana.

V okolí všech těchto tří hlavních postav se vraždí. Vypadá to, že tyto vraždy však s nimi nijak nesouvisí, ale…. opak je pravdou. Nemůžu vám prozradit více, protože bych vám pokazila závěr knihy – a to bych byla velmi nerada.

Po přečtení knihy musím napsat, že kniha má poměrně zajímavý námět. Velmi originální, řekla bych. Takový, který jsem doposud v žádné knize nikdy nečetla. To musím spisovatelce opravdu pochválit. Protože závěr této knihy je velmi překvapující.

Nicméně dopracovat se k tomuto závěru bylo pro mne tentokrát náročnější. Velmi nerada to říkám, ale kniha se mi četla velice těžce. Způsob, jak autorka volila slova, věty a odstavce mi prostě nesedl. Znáte to, někdy ty věty na sebe tak krásně navazují, že se vám kniha čte jedna báseň. To mi zde chybělo. Prostě jsem z toho textu necítila žádnou harmonii. Autorka mne vůbec nedokázala vtáhnout. Udržení pozornosti bylo pro mne při čtení této knihy nesmírně obtížné.

Co se tempa týče – žádné tam snad ani nebylo. Všechno plynulo tak nějak líně, bez jakýchkoliv výraznějších zvratů, které by vás vtáhly. Znáte to taky, jak čtete knihu a jak se děj odehrává, tak hlas v hlavě, který vám knihu předčítá, prostě zrychluje a vytváří to napětí? Tady se to nekonalo. Hlas v hlavě byl otrávený a vůbec nic s ním tato kniha nedělala.

Zvratů tam je velmi, velmi málo. A i když k tomu zvratu doje – například když Kerri našla tu mrtvou oběť, bylo to podáváno tak suše, že… prostě našla mrtvé tělo, no.

Co se hluchých míst týče – řekla bych, že těch tam byla spousta. Možná proto jsem měla problém udržet při čtení pozornost a některé pasáže jsem přeskakovala.


V knize je na můj vkus poměrně málo přímé řeči. A když už tam ty dialogy jsou, nemůžu říct, že by na mne působily nějak vtipně nebo chytře. Ale díky za ně! Protože pokud má příběh málo přímé řeči, o to lepší musí být autor vypravěč. A pokud není, pak si čtenáři příběh neužijí.

Popisy postav stejně jako prostředí a celkového děje mi přišly, bohužel, tak nějak polovičaté. Chyběla mi v tom jakákoliv hloubka, pestrost, barevnost…

Thriller to byl dle mého názoru spíše podprůměrný. Možná bych toto dílo nazvala psychothrillerem. Ale i tak by bylo mé hodnocení stejné.

Papírové panenky je kniha, kterou bych doporučila spíše začínajícím čtenářům, kteří toho nemají doposud příliš načteno. Pokud však jste milovníky thrillerů, pak jsem přesvědčená, že vás kniha neuspokojí, protože se nemůže ani náznakem srovnávat například s velikány jako je Franck Thilliez. Ale na druhou stranu chápu, že je to první kniha autorky a pokud u psaní vydrží, pak její další dílo může být mnohem lepší. Všichni se učíme a všechno podléhá vývoji. Jsem si jistá, že se tohle týká i tvůrčího psaní.

Knize dávám dvě hvězdičky jen za ten originální nápad. Pokud by se autorka neuchýlila k tomuto nápadu, bylo by mé hodnocení nižší. Velmi nerada píšu takto negativní recenze, ale holt… to k tomu patří.

Nezapomeňte však, že tato recenze je ryze subjektivní a určitě dejte knize šanci. Třeba si vás získá a bude to to pravé pro vás.

---

Papírové panenky Emma Pullar

Pouliční umělec. Spisovatelka. Novinářka. Kdo bude další na řadě? Mike, Kerri a Bea sdílejí byt a také touhu po úspěšné kariéře, ale ani jednomu se moc nedaří. Když mim Mike uvidí na Trafalgarském náměstí svou novou konk... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---