Pláč němého boha

recenze

Oba svazky tohoto úžasného příběhu se ke mně dostaly právě díky samotné autorce, která je poskytla do jedné soutěže. Tímto jí chci moc poděkovat, protože už první svazek byl naprosto úchvatný. Obdivuji její fantazii a slovní zásobu!

Máte rádi příběhy o bozích? Jsou tu! Máte rádi čaroděje? Skvělý, ty tu máme také! Milujete draky? Příběh je i o nich! A co nekromanty? Pár se jich také ukáže. Víly? No jasně! A jako bonus Vám k tomu ještě přidám chrliče, kteří zde vystupují jako bestie poslouchající, co se kde povídá, a zároveň jsou i strážní a kati.

Svět Podmoří mě už od začátku očaroval a plně vtáhnul do svého děje. Ani pořádně nedokáži popsat, s jakým nadšením jsem objevovala, jak celý tento systém funguje. Země jako taková je zničená, spálená po válce mezi draky, vílami a bohy. Lidé za trest žijí v bublině pod oceánem a nad hlavami jim “svítí“ mechanické slunce.

V celém příběhu je plno skvělých postav a opravdu jsem musela dávat pozor, abych pochopila vztahy mezi nimi. Ze začátku jsem si oblíbila Denyelu (dceru velemága), ale postupem času moje sympatie začala opadávat. Popravdě nevím, co si o ní mám myslet, a přemýšlím, jestli je to fakt jen proradná mrcha.

Mohla bych vypisovat ještě dlouhou dobu všechny své pozitivní emoce a to, co všechno mě na této knize uchvátilo a bavilo. Ale nechci Vás připravit o spoustu překvapení a také o celkový prožitek.

Takže pokud milujete fantasy, dejte tomuto příběhu šanci! Stojí za to a já doufám, že zažijete stejné nadšení jako já!

Před dvěma tisíci let si velemág Xandrius podrobil národy a vybudoval světovou říši. Kouzla mu zajistila dlouhověkost a zdálo se, že bude panovat věčně. Teď se však šeptá, že se jeho čas krátí, a bez vlády pevné ruky začínají zemí... více

Komentáře (0)