Pohlazení na duši

recenze

Laskavosti (2022) / rozaaalie_

Laskavosti jsou přesně ten typ knihy, který budete milovat nebo nesnášet. Nic mezi tím.

LASKAVOST
Tuto knihu jsem zakoupila především s vizí "rozšíření si obzorů v oblasti poezie", ale samozřejmě také kvůli krásně minimalistické obálce (jak jinak). Autorka si pro nás připravila celkem 92 textů, které jsem zhltala během necelých dvou dnů.

Z anotace není příliš zřejmé, o jaký typ básní se bude jednat, ale ke sbírce jsem přistupovala s předpokladem lásky, radostí a jiných prostých laskavostí, laděných spíše pozitivně. A přesně to jsem dostala. Jemné, něžné, upřímné verše, zkonstruované s jistou dávkou něhy a péče. Tematicky bych sbírku kategorizovala do milostné poezie, jelikož se většina textů točí právě kolem lásky. Občas se objeví přírodní tematika, a celkově dominuje lyrika nad epikou - básně jsou tedy soustředěné spíše na pocity a myšlenky, příliš mnoho děje v nich asi nenajdete, i přestože jsou některé z nich napříč propletené. Ačkoli se kniha po obsahové stránce může tvářit podobně jako tvorba klasiků, zařadila bych ji na poličku moderní poezie. Jednotlivé verše (řádky) svým krátkým a úderným stylem připomínají díla Amandy Lovelace či Rupi Kaur, ale dle mého jsou mnohem lepší.

KAM SE PODĚLA HVĚZDIČKA?
Na knize jsem osobně moc negativ nenašla, ale kdybych je měla do pár bodů shrnout, za ten největší považuju repetitivní motivy a občasnou jednolitost. Na jednu stranu oceňuju délku díla, ale vymyslet 92 originálních a unikátních básní na jediné téma se zdá skoro až nemožné. Kromě opakující se tematiky jsem občas narazila na menší problém s názvy - někdy totiž doslova vyzrazovaly pointu/myšlenku celé básně, a to mi přišla jako neskutečná škoda, jelikož to zbytečně ubíralo jejich kreativnímu potenciálu. Jako poslední minusový bod bych dílu strhla za občasný kýč a místy přehnaný patos. V textech se vyskytuje spousta krásných a procítěných metafor, ale při tak velkém rozsahu se prostě nejde vždycky trefit. Některé básnické prostředky (obzvlášť právě metafory a personifikace) na mě působily až příliš přeslazeně, přehnaně, kýčovitě a někdy vyloženě jak se říká na sílu. Přitom by vůbec nebylo na škodu, kdyby je při redakčních úpravách vyškrtli, některým textům by to vyloženě prospělo.

V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA
Stejně jako při minulých hodnocení poezie opět nutno podotknout, že recenzování básní je ošemetná a osobní záležitost - tedy co se líbí mně, nemusí se líbit vám a naopak. Já však po přečtení dílo hodnotím velmi pozitivně, a musím přiznat, že mě svou nadprůměrností mile překvapilo.

Nakonec bych se ráda vrátila k mému počátečnímu tvrzení. Upřímně zcela chápu, proč by tahle knížka nemusela sednout každému, a právě repetitivní tematika (obsahující lásku, přírodu a lyriku) v tom určitě hraje velmi významnou roli. Při poezii je to "bohužel" vždycky takový výstřel do neznáma. Buďto si ji zamilujete nebo pro vás bude nicneříkající. A právě proto vřele doporučuju čtenářům tohoto druhu literatury vždy raději zabrousit do ukázek díla, než do recenzí. Mnohdy díky pár stranám poznáte, jestli je to kniha pro vás či nikoliv. Oproti tomu recenze dokáží často spíš odradit, avšak já upřímně doufám, že to v mém případě mělo opačný účinek.

Pro mě byly Laskavosti velice příjemným jarním pohlazením, a osvěžením mezi novodobou českou poezií. K této sbírce se budu především při slunečných dnech ráda vracet.

Závěrečné hodnocení: 4/5
instagram: @rozaaalie_

Kniha básní, jejichž společným tématem je hledání laskavosti v okolním světě i ve vnitřním světě autorky. Básně vznikaly v průběhu delšího časového období. Ale možná právě teď uzrál čas k tomu, aby kniha básní vyšla. Možná právě ... více

Komentáře (0)