Navždycky aneb zbavte mě někdo Mei Bradleyové

recenze

Navždycky (2020) / rozaaalie_

Navždycky se jakožto debutové dílo české autorky Olgy Zbranek Biernátové aka Nofreeusernames, pyšní krásnou obálkou, středoškolskou feel-good romancí, spoustou popkulturních hlášek a taky jednou velice otravnou a nesympatickou hrdinkou.

FENOMÉN OTRAVNÝ HOLKY
To, že je Mei Bradleyová charakterově plošší než přistávací dráha, poznáváme už v prvních stránkách knihy. Což by se v ohledu na fakt, že se jedná o autorčinu prvotinu dalo i do jisté míry respektovat. Problém však nastává v tom, že sama hlavní postava je na knížce doslova to nejhorší! Což může znít jako přehánění, ale není. Autorčin styl psaní je svižný, a i přes velké množství popkulturních hlášek z filmů, knih a seriálů (na můj vkus možná až příliš) je také velmi čtivý. Taky bych ráda podotkla, že děj rychle odsýpá. Jo počkat, on tam ale žádný děj není. Pokud tedy nepočítáme to, že Mei celou knihu řeší, jak nevyzradit před nejlepším kamarádem Travisem jedno velké tajemství. Jedno tajemství. Jedno. Nic víc. Už v anotaci se můžeme dočíst, že se jedná o tzv. „feel-good romanci“. A co to teda ta feel-good romance je? Collinsův slovník ji popisuje takto:

„Feel-good dílo prezentuje lidi a život v takové podobě, aby se jeho čtenáři/diváci cítili šťastně a optimisticky.“

Jak se má ale čtenář cítit šťastně a optimisticky, když ho celou dobu vytáčí přehnaně dětinská, sebestředná a umanutá hrdinka, která se i přes fakt, že dávno navštěvuje střední školu, chová jako rozmazlená 11letá holka? Asi jste pochopili, že jsem Mei prostě nemohla vystát. A to do jisté míry určitě ovlivnilo i můj další přístup ke knize.

LOVE TO HATE IT
I přesto, že nakonec knihu hodnotím spíše negativně, jsem v ní však našla spoustu pozitiv, o které bych se s Vámi ráda podělila. Co se mi tedy na Navždycky líbilo?

1. Autorčin styl psaní: Přesto, že se jedná o prvotinu, je dle mého napsaná dobře. Snad bych si troufla říct až skvěle. Po technické stránce je text zvládnutý na jedničku. Krásně to odsýpá, občas jsem se i zasmála a to ani nejsem pro tyhle vtípky cílovka.

2. Postavy (berte s rezervou :D): Jak už jsem zmiňovala, Mei určitě není mým šálkem kávy, ale dokážu pochopit, jak by se v ní holky okolo 12-14 let našly. A protože čtenáře Navždycky tipuju do podobného věkového rozmezí, je to naprosto v pořádku. Navíc Travis je fakt roztomilý, o Liamovi nemluvě. Možná by nebylo na škodu dočíst se o tomhle „golden triu“ více informací do hloubky, ale na Feel-Good romantiku? Dostačující.

3. Pop-kulturní hlášky: Za mě moc milá věc. Asi nejlepší na celé knize. A docela originální, moc často se totiž nestává, že by postavy z knih přímo narážely na média kolem nás. Za mě skvělý způsob jak se odlišit od ostatních autorů. Hodně to k Ole sedí.

4. Nenáročné čtení: Pokud hledáte jednoduchý romantický příběh, u kterého budete moct jak se říká vypnout, pak je tato kniha skvělou volbou. Jak už jste se mohli dočíst z bodu 1., text je psaný opravdu čtivě, takže vám zabere asi okolo jednoho odpoledne s horkým šálkem kafe nebo čaje. Jednohubka jak se patří.

Tak a je to. Nerada to říkám, ale na podobný knihy už jsem asi stará. A právě fakt, že nejsem cílovka, hraje podle mě dost velkou roli v mém finálním hodnocení. Jsem ale přesvědčená o tom, že moje 13leté já by tuhle knížku zbožňovalo. Od Oly zatím nic dalšího momentálně číst neplánuju. Ale v budoucnu? Určitě. Ráda bych se totiž podívala, kam se za těch pár let psaní posunula.

Závěrečné hodnocení: 2/5
instagram: @rozaaalie_

Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, ab... více

Komentáře (0)