Pojďme spolu zemřít

Kniha Moje srdce a jiné černé díry zaznamenala v zahraničí nebývalý ohlas. Přirovnávána bývá ke Všem malým zázrakům od Jennifer Niven, obě jsou totiž věnovány stejné věkové kategorii a obě se věnují stejnému tématu – depresi.

Ať už chceme nebo ne, lidí postižených touto nemocí každým rokem přibývá. Může za to hned několik faktorů, Jasmine Warga se ale ve svém příběhu zaměřuje na výčitky svědomí, ztrátu milované osoby a lhostejnost blízkých. Zdálo by se, že povahy Aysel a Romana jsou naprosto odlišné, oba však jak se zdá trpí společným smutkem, který chtějí společně ukončit. A to jediným možným způsobem.

Až budu pryč, máma už se nebude muset budit v noci hrůzou, že jsem ten gen zdědila a že každým dnem nechám vyhodit školu do povětří nebo udělám něco podobně příšerného.

Ačkoliv by se vám mohla kniha jevit jako prostoduchý románek, faktem je, že přinejmenším dobrá polovina knihy je plná smutku a temnoty. I bez většího rozebírání textu jde jasně vidět, že si autorka buď dělala rozsáhlý průzkum, nebo si něčím podobným prošla. Tyto aspekty v knize působí velmi reálně a na žánr Young Adult těžce. Příběh se tak nečte snadno a často nutí k hlubšímu zamyšlení.

Na rozdíl od klasických náctiletých hlavních hrdinů, které můžeme v podobných knihách potkat, se Aysel ani Roman nechovají jako převtělení Shakespeara, s ohledem k jejich věku jim čtenář rozumí a do jisté míry si z nich bere poučení. Ne vše ale autorka zvládla dobře popsat.

„Ty jsi o tom nikdy nepřemýšlel? Co když to není konec, co když se akorát ocitneme na ještě horším místě, než je tohle?“

Co knihu kazí, je zamýšlená romance, která dává mylnou iluzi, že deprese není nemoc, ale volba. Na jednu stranu autorka očividně chápe, jak takto nemocní lidé uvažují a také tak podle nich píše, na stranu druhou si něco idealizuje a z výstižného a reálného díla utváří klasický román pro dívky.

Ne, že by se dalo říct, že se jedná o podprůměrný kousek. Naopak, mně osobně se kniha líbila o moc víc, než Hvězdy nám nepřály. Hlavní hrdinové zde nejsou ani protivní, ani nepochopitelní, vybrané části textu si můžete pyšně zavěsit na nástěnku. Stejně tak bych si dokázala představit, jak někdo listuje právě touto knihou, když mu není momentálně psychicky dobře, nebo trpí stejnou nemocí a navštěvuje psychiatra. I navzdory výslednému rozuzlení člověka upokojí mnohem víc, než často doporučované béčkové komedie, které „každého zaručeně přivedou na jiné myšlenky“. Kladně hodnotím i vsuvku s čísly na linky důvěry a webové stránky, kde může postižený najít pomoc, nebo se o nemoci dozvědět víc.

Moje srdce a jiné černé díry hodnotím kladně. Jedná se o výjimečný román, který sice nepřečtete hned, ale jeho četba vás bude bavit. I přestože by se dala dějová linie ještě vyladit, jsem ochotná knihu přijmout mezi své oblíbence, a jak jsem už psala výše, občas si v ní zalistovat. Pokud holdujete žánru Young Adult, s autorkou nešlápnete vedle.

Když máte pocit, jako byste místo srdce měli zoufale bezednou černou díru, která všechno spolkne, jaký smysl má každé ráno znovu vstávat? Aysel už nechce žít – čeká jen na vhodný okamžik, aby se rozžehnala se životem. Nemá ale odv... více

Komentáře (0)