Pojízdné knihkupectví šťastných konců

recenze

Pojízdné knihkupectví šťastných konců (2024) / ElisR1

Opět se vracíme mezi pojízdné obchody a tentokrát sledujeme knihomolku Ariu a její knihkupectví. Na vyprávění této postavy jsem se dost těšila, protože mám ráda, když jsou v příběhu zakomponované knihy, ale bohužel, moje očekávání pojízdné knihkupectví naplnit nedokázalo.
Ale začněme od začátku.
Pokud jste si v předchozím díle oblíbili hlavní postavy Rosie a Maxe, tak je pro vás určitě dobrou zprávou, že i v tomto díle hrají velkou roli a můžeme tak sledovat, jak se jejich vztah vyvíjí dál. Vlastně mě až překvapilo, kolik prostoru v knize tyto postavy dostaly. Možná až moc na úkor nynější hlavní hrdinky.
Ačkoliv jde o odpočinkovou knížku s pomalou romantickou linkou, zklamalo mě, že se autorka neustále točí v kruhu a tím děj upadá. Chápu, že chtěla Ariu vykreslit jako truchlící vdovu, ale bohužel to její rozhodování bylo až příliš natahované, protože se v podstatě začne něco dít až cca 30 stran před koncem. Což pak dělá konec moc uspěchaný vzhledem k celkovému tempu knihy. Takže neočekávejte žádný velký milostný příběh, u kterého se budete rozplývat.
V předchozím díle jsem Ariu měla jako postavu poměrně ráda, teď u mě trošku klesla, ale pokud u nás vyjde další díl, ještě mu šanci dám.

Pokud hledáte jednoduché a odpočinkové čtení o toulkách Francií s troškou romantiky a přemítáním o životě, tak tuhle knihu vyzkoušejte. Jen nečekejte žádný epický milostný příběh, který by vám vyrazil dech.

Recenze je psaná v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada.

Aria přesně ví, co chce – život na cestách ve svém obytném voze plném knih. Rozhodně ne žádnou romantiku. Od smrti milovaného manžela už láska nemá v jejím životě místo. Jedinou výjimkou je ta z románů, kterými je jako majitelka ... více

Komentáře (0)