Představte si, že žijete na okraji té nejkrajnější z galaxií, na osamělém kusu země jménem Kerenza. Vaše planeta je zajímavá maximálně tím, že se na ní nelegálně těží vzácné hermium. A pak, jednoho krásného dne, zrovna poté, co se rozejdete se svým klukem, váš skvělý domov napadnou plavidla zlé organizace jménem BeiTech. Vím, sice nemáme vymakané vesmírné lodě ani možnost žít na jiné planetě, ale ani tak to nemůže být žádný med.

Naštěstí pro Kady, jejího bývalého přítele Ezru a dalších zhruba pět tisíc civilistů, se v době napadení poblíž vyskytuje i „hodná“ vesmírná bitevní loď Alexandr s jednotkami Sjednocené pozemské správy (SPS). Ti nepřítele zaměstnají dost dlouho na to, aby se oněch pět tisíc mohlo nalodit a pak vzít roha. Nutně u toho ale utrží pár šrámů.

Podtrženo sečteno – máme tu prchající poškozenou bitevní loď, vědecké plavidlo Hypatiu, nákladní loď Koperník a na nich pět tisíc lidí, kterým právě někdo z neznámého důvodu zničil domovy a zavraždil příbuzné. A je celkem možné, že se o tom ani nikdo jiný nedozví. Vážně den blbec.

Abych to ale trošku vysvětlila. Jde o to, že v roce 2575 jsou lidé rozmístěni po mnoha a mnoha planetách ve vesmíru. A docílili toho jednoduchým způsobem. Vynalezli červí díry. A dokonce i mechanismy, kterým je mohou vytvářet vesmírná plavidla. Takový mechanismus má i Alexandr. Po těžkém zápasu je ale poškozený. A nejbližší skoková stanice se nachází přes půl roku cesty od flotily. To by nebyl problém, kdyby je nepronásledoval Lincoln, jedna z těch „zlých“ bitevních kosmolodí, které původně útočily.

Nabízí se tedy několik možností:
1. Osádka se v pořádku dostane ke Skokové stanici Heimdall a vykřičí mezi světy své bolístky.
2. Všichni se rozplynou v jaderném oparu v momentě, kdy je dostihnuvší Lincoln decentně vymaže z vesmíru.
3. Všechny tři prchající (včetně sebe samé) spláchne mateřská loď Alexandr, protože jí tak trošičku zmagořila umělá inteligence. Drobátko.

Drtivá většina příběhu už se poté odehrává na plavidlech samotných. A věřte, že je to solidní jízda!

Musím se přiznat, že na Illuminae mě nenalákala přímo anotace, ale zpracování. Několik měsíců jsem si pod dlouze pěstovanými neviditelnými vousy drmolila tu magickou formuli: Illuminae, Illuminae, Illuminae. Ve výloze knihkupectví jsem nad knížkou těžce vzdychala a smutně pokukovala po prázdné peněžence. A nakonec došlo k vysvobození! Holky z Megaknih, jste mojí spásou, a já vám tímto ze srdce děkuji za tento naprosto ojedinělý, unikátní kousek.

Jak jste si totiž, milí čtenáři, mohli všimnout, úplně první věc, která na knize upoutá, je právě ono zpracování. Tady jsem vám sice krásně naservírovala, o co v příběhu půjde, ale kniha samotná to předkládá poněkud jinou formou. Je složená z přepisů kamerových záznamů, deníkových zápisů, hlasové komunikace, informací z jádra umělé inteligence a mnoha dalšího. Tomu také odpovídá jazyk. Když spolu například Ezra a Kady, kteří řízením osudu oba skončili na jiných lodích, chatují, můžeme zaznamenat hojné užívání hovorových výrazů. (Upřímně, fakt se jí nedivím, že ho kopla k vodě. Kdyby mi můj milý zkusil napsat „jaxi“ víc než dvakrát, asi by neskončil moc dobře. Na druhou stranu poklona překladateli.)

Navzdory své neobvyklé formě se čtenář v textu při troše soustředění neztratí. Spíše naopak. Mě osobně víc než překvapilo, jak jsem se do knihy dokázala začíst. Po překlenutí první poloviny už se vůbec nedalo odtrhnout. Což, když vezmete v úvahu, že vám zbývá ještě tři sta stran a vy musíte, prostě musíte do školy na přednášku, povinně… no, uznávám, nešla jsem. Knihu jsem dočítala se zatajeným dechem a pootevřenou pusou. Teď už jen překlenout ta muka čekání na druhý díl!

Illuminae pro mě představovalo to samé, co pro dítě tužba po populární hračce. Což někdy spíše škodí, když se vám pak do rukou dostane něco, co vůbec neodpovídá vašim původním očekáváním. U tohoto kousku se ale nemusíte bát. Pokud po něm toužíte, jděte do toho, protože vaše původní představy dalece předčí. Postavy jsou zcela uvěřitelné, ani na chvíli se nebudete nudit a i když jste tak trochu grammar nazi, všechno bude odpuštěno. Protože to tam prostě patří. A jako bonus se stane klenotem vaší knihovny. Věřte, že nic ani zdánlivě podobného v ní zatím nemáte.

PS: Uctivě se klaním nakladateli za to, jak mistrně si pohrál s nejrůznějšími fonty a úplně všude zvládl zakomponovat všechny překlady. Skvělá práce!

Zdroj: Střípky příběhů (kompletní recenze je doplněná o mnoho a mnoho fotografií)

---

Illuminae Amie Kaufman

Dramatický příběh o přežití, ztrátě domova a bezmoci doprovází mimořádně originální grafické zpracování dokumentů, e-mailů, vojenských zpráv a novinových článků. Píše se rok 2575 a korporátní těžební kolonie na planetě Kerenza ... více

---

Komentáře (2)

Přidat komentář

---