Příběh o útěku z Osvětimi, ale i těžkém životě na svobodě

recenze

Kniha Únik z Osvětimi britského novináře a spisovatele Jonathana Freedlanda popisuje opravdový příběh Rudolfa Vrby. Muže, kterému se podařilo uniknout z pekla jménem Osvětim a ještě se o tom rozhodl podat světu zprávu.

Většina lidí zajímajících se o téma holocaustu určitě ví, že příběh Rudolfa Vrby si mohli přečíst již v knize přímo z jeho pera. Titul s názvem Utekl jsem z Osvětimi se dočkal tří vydání, přičemž dvě z toho byly beznadějně vyprodány. Co jiného tedy nabízí britský tvůrce v biografii tohoto proslulého muže?

Především tak trochu vypovídá jeho osud z jiného pohledu. V první části najdete řadu věcí, o nichž jste si mohli přečíst i v předešlé knize. Je tu poměrně komplexní popis chodu tábora Osvětim za druhé světové války, samozřejmě zejména s ohledem na dění v něm okolo postavy jmenovaného Vrby, tehdy ještě Waltera Rosenberga.

Sám přeživší se už během útrap, mučení a hrůz přeživších na tomto strašném místě zaměřil na to, aby si zapamatoval co nejvíce věcí. Dokonce do takových podrobností, že podle vytetovaného čísla poznal, z jakým transportem dotyčný přijel. Při čtení se dozvíte, že několikrát stál hrobníkovi na lopatě a zásahem osudu nakonec přežil. Narozdíl od milionů jiných, kteří se stali obětmi vražedné mašinerie nacistů.

Je to samozřejmě velice emotivní záležitost. Chvílemi opravdu drsná, jak jen umějí podobné knihy z prostředí koncentračních a vyhlazovacích táborů být. Nejzajímavější věcí na vyprávění je skutečnost, že Vrba prošel hned několika místy a měl tak poměrně komplexní přehled o chodu tábora. Byl v části zvané Buna, pracoval na rampě, kde byl svědkem příjezdů transportů a jejich prvním střetem se zdejší realitou. Podstatně snesitelnější podmínky měl potom v tzv. Kanadě. Jednalo se o místo, kde se skladovali věci sebrané vězňům.

Další významnou částí je jeho útek, který podnikl společně s dalším vězněm Alfrédem Wetzlerem. Jedná se o velice dramatické chvíle, protože kdyby došlo k jejich odhalení, byli by okamžitě zavražděni. Posléze se rozhodli, že světu odhalí, co se v Osvětimi dělo a tím se pokusí zachránit mnoha dalším židům život.

V tuto chvíli se dostáváme do nového materiálu. Zatímco někde v těchto místech kniha Rudolfa Vrby končila, tato se tématu předání zprávy a byrokracii s jejím vydáváním a sdílením věnuje o něco podrobněji. Zároveň popisuje i další životní kroky Rudolfa Vrby, jeho lásky, strasti, vliv věznění na zbytek života a mnoho dalších věcí.

Autor si příliš nebere servítky a předkládá obraz muže, který zřejmě byl Osvětimí značně zlomen. Rozhodně tedy nečekejte pouze příběh hrdiny. V poválečné části se dozvíte řadu informací, z nichž vám bude tento muž spíše nesympatický. Ale můžeme se mu divit? Nikdo z nás si nedokáže představit, jak moc podobné zážitky mohou nalomit psychiku člověka.

Tvůrce dokonce popisuje, že na Vrbu zanevřela nejen jeho manželka, ale i někteří jeho kamarádi z Osvětimi. Zjistíte, kdy se na toto místo vrátil a jakým způsobem se snažil zvýšit povědomí o holocaustu u dalších lidé. O tom, jak pomáhal při usvědčování nacistů. A mnoho dalšího.

Tato kniha je tak opravdu obsáhlým životopisem muže, který se musel poprat s nepřízní osudu. Je plná bolesti, ale boje o svobodu a vlastní život. Na jednu stranu je to vzhledem k tématu nepříjemné čtení, zároveň ho se zadrženým dechem přelouskáte poměrně rychle. Nabízí obšírnější informace a pro mnohé nové poznatky zejména z dob po útěku ústřední postavy.

Za mě je tak určitě dobře, že kniha vyšla. Je takovou nadstavbou původního vyprávění. Autor samozřejmě hodně vychází z původní autobiografie, ale celé téma značně rozšiřuje a dodává mu i vlastní pohled. Rudolf Vrba určitě byl hrdina, ale byl to zároveň i jen člověk s křehkým tělem, a především duší. Nacisté ovlivnili zbytek jeho života, přesto nad nimi dokázal z části vyhrát a přežít. Mnohým jiným se to bohužel nepovedlo.

V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati. Rudolf ... více

Komentáře (0)