První dojmy

První dojem z Prvních dojmů byl poněkud vlažnější. Nejspíše to bylo způsobeno zvláštním vyjadřováním autora (překladatele?), které mi z počátku moc nesedlo, a musela jsem si trochu zvykat. Začítání tedy bylo trochu kostrbaté, a když se už už začalo dařit, autor přeskočil do druhé části příběhu, což mě rozhodilo a zase jsem se musela kostrbatit odznova.
Jak už vyplynulo z předchozího, je kniha psána ve dvou časových rovinách.

Ta první nás přivádí do Anglie na přelom 18. a 19. století. Seznámíme se s Jane Austenovou z doby ještě před tím, než vůbec něco napsala. Zpočátku se mi to moc nezdálo, připadalo mi to zdlouhavé a netušila jsem, proč to v knize vůbec je, nicméně - přišel veliký obrat v podobě přátelství Jane s reverendem Maisfieldem. Starý kněz je prvním člověkem, kterému Jane předčítá své literární pokusy, a v příjemné společnosti těchto dvou hrdinů se dozvídáme, jak to mohlo být, když Jane začínala psát svoje nejznámější romány. Co já bych za takového posluchače dala :). Do popředí zájmu se také dostane bezvýznamný a ne moc dobrý spisek pana Maisfielda , knížka alegorií, která se nakonec ukáže být mnohem významnější, než se dalo očekávat.

Druhá, současná část se odehrává převážně v Londýně, kde žije hlavní hrdinka Sophie Collingwoodová. Po smrti svého strýce Bertrama zdědila jeho londýnský byt a pracuje v antikvariátu. Jako správná hrdinka téměř austenovského románu potkává jednoho dne Američana Erica Halla a když tak přijde na první dojmy, vůbec jí není sympatický:). Druhý muž na sebe nenechá dlouho čekat. Zavítá jednoho dne k Sophii do krámu a shání se po vzácném druhém vydání knihy z 18. století – ano, jsou tu zase alegorie pana Maisfielda. A možná, krom staré knihy, se Winston Godfrey tak trochu zajímá i o mladou Sophii.

Tímto bychom tedy měli zaděláno na příjemný romantický příběh, jenže tahle kniha je něco víc. V momentě, kdy se o Malou knihu alegorických příběhů začne zajímat ještě jakýsi Smedley, který není zrovna příjemným zákazníkem a tak trochu vyhrožuje, co bude, když kniha nebude jeho, zvrtne se nám romantika do napínavého detektivního příběhu. Obzvlášť ve chvíli, kdy Smedley naznačí, že smrt Sophiina strýce Bertrama nemusela být úplně náhodná.

Jestli se mi první část zdála zpočátku zdlouhavá, tato mi nejdříve nesedla vůbec. Než se romatika překulila do detektivního příběhu, nedařilo se mi začíst. Taky mi nebyla moc sympatická hlavní hrdinka Sophie ani Eric (ach ty první dojmy :)). Sophie si to každopádně později vylepšila svým knihomolstvím. Hlavní mužští hrdinové si mě bohužel nezískali ani jeden. Eric sice psal krásné dopisy a kupoval Sophii knihy, ale jinak na něm nebylo nic extra a Winston nebyl sympatický ničím. Plný počet bodů hlavního hrdiny ovšem nasbíral nečekaně strýc Bertram :).

Celkový dojem z knihy je velmi dobrý. Po neslavných začátcích, které mohli být klidně způsobeny i mojí nesoustředěností, začal příběh hezky odsýpat. Při hledání vzácného výtisku alegorií se objevilo přiměřené množství literárních záhad a napínavých situací. Autor nemá snahu nic přehánět ani s láskou ani s dramaty, takže se dá snadno uvěřit, že takto to klidně mohlo všechno být :). Úžasná je také autorova očividná láska ke knihám, která se promítla do postavy strýce Bertrama a zdědila ji také Sophie.

Očekávání od Prvních dojmů bylo veliké a kniha nakonec obstála se ctí. Na stříbrném podnose tu máme naservírováno vše, co potřebuje dobrý příběh.

Ukradla Jane Austenová nápad na Pýchu a předsudek? Přesně taková otázka pronásleduje milovnici knih Sophii Collingwoodovou. Čerstvá absolventka Oxfordu si najde práci v jednom londýnském antikvariátu a brzy ji zaskočí zvláštní pop... více

Komentáře (0)