R. J. Palacio: (Ne)Obyčejný kluk

recenze

Inu, téma, kterému se Palaciová rozhodla věnovat, je vskutku originální a neokoukané. Navíc skvělé téma, bylo i naprosto výtečně zpracované. Autorka má příjemný, čtivý a svižný styl psaní, díky kterému se od knihy nejednou nebudete vůbec moci odtrhnout.

Co se děje týče, něco málo bylo předvídatelné, něco ne. Každopádně tam nebylo asi nic, co by mě nějak víc překvapilo, ale myslím, že tady to ani trochu nevadí, protože kniha sama nemá za úkol být nijak napínavá, nýbrž spíše citlivá a poskytnout čtenářům pohled do života chlapce s tak neokoukanou tváří a celkově i chování dětí v jeho věku.

Co mě příjemně překvapilo, bylo, že kniha střídá jak vyprávění z pohledu Augieho, tak i dalších lidí. Máme tak možnost, nahlédnout na různé situace, z pohledů různých osob a pochopit jejich chování.

Sám Augie mi přišel na svůj věk sice trochu zaostalý a dětinský, ale ono se to vzhledem k tomu, že dosud se svými vrstevníky moc času netrávil, dalo čekat. Proto také Augie za celou knihu prošel celkem velkým vývojem.
Ovšem, jinak je to skutečně milý a fajn kluk, který nemá nejlehčí život a určitě zaslouží obdiv i za to, jak to všechno snáší.
Navíc je skutečně inteligentní a chytrý, což je na druhou stranu něco, v čem své mnohé vrstevníky předčí.

Jako další postava, která stojí za více než pouze zmínku je Via, Augieho starší sestra, protože i ona zaslouží obdiv, neboť ani ona to neměla nejlehčí. Celá rodina se točila především kolem Augieho, kvůli jeho postižení, a Via to všechno snášela dobře a chápala to. Stala se díky tomu samostatnější. A upřímně myslím, že né každý by tuhle pozici, kdy je víceméně „druhý“ či jak to říci, bez toho aby to vyznělo tak, že rodiče na Viu kvůli Augiemu absolutně kašlali, protože tak to samozřejmě nebylo.

Celkově autorka vytvořila úžasné a reálné postavy, se zajímavou osobností a životem. Will, Julian, Miranda, Summer a další.

Abych pravdu řekla, tahle kniha mi neustále trochu připomíná Johna Greena a jeho Hvězdy nám nepřály, které, stejně jako (Ne)Obyčejný kluk poukazují na to, že naše životy nejsou zas tak špatné, přeci jen jsme zdraví a živí a takové štěstí nemá každý. A právě tohle je něco, co se mi moc líbí a co z knih nedělá jen tak obyčejnou věc, nýbrž něco co mé jakési poselství, dá-li se to tak říci.

Knihu jsem si strašně ráda přečetla a určitě ji mohu jen doporučit. Navíc, na knize si nemohu vybavit snad žádný zápor a proto dávám pět hvězdiček. Abych pravdu řekla, hodnocením si nejsem stoprocentně jistá, vím, že kniha na to má, ale já to tak necítím, jenže zároveň méně dát prostě nemohu.

August se narodil s deformovaným obličejem, který většině lidí z jeho okolí brání dostat se v kontaktu s ním za hranice této nedobrovolné masky. Nyní nastupuje poprvé do školy, rovnou do páté třídy. Kniha je dokonale sestaveným ... více

Komentáře (0)