Raci v hlavě

recenze

Poslední dobou si vybírám české autory a tentokrát padla volba na Rudolfa Krále a jeho knihu Raci v hlavě.
V knize se odehrávají souběžně dva příběhy.
První a současný zasazený do prostředí dětského domova, jehož obyvatel Mikuláš jej právě po svých osmnáctinách opouští a přesunuje se z pohraničí do Prahy.
Druhý nás přenáší do období první světové války a na dalekou zakarpatskou Ukrajinu, kde bojuje chrabrý Nestor a kde se setkáme s tajemnou Taryk, dívkou s asijskými rysy ve tváři, hovořící zvláštním hrdelním jazykem.
Oba příběhy jsou od začátku protknuty neobvyklými schopnostmi hrdinů, jež umožnují čtenáři tu vstoupit do cizího vědomí, tu léčit zdánlivě ztracené osudy postižených lidí.
V knize se dostaneme mezi členy balkánského gangu, stejně jako do prostředí cirkusového. Spojení tak nesourodé a ve stejné chvíli zvláštně lákavé.
Příběhy jsou krásně vystavěny, možná mě linka Nestor a Taryk bavila ještě o krapet více.
Nestor ji potkává jakou malou sotva pětiletou dívenku.
V různých dobách spolu putují celým územím přes Slovensko až do nově vzniklého československého státu.
Jejich cesta se sice rozdělí, nicméně s Taryk jsme až d jejích 80tin.
A jak lze předpokládat nakonec se oba spojí.
Ilustrace ke knize jsou pomyslnou třešničkou na dortu.

Hledání vlastních kořenů v záhybech pohnutého 20. století Cesta románové hrdiny Mika začíná v dětském domově v pohraničí, odkud se vydává poznávat svět i sebe sama. Jeho příběh se mísí s historií, jež se vynořuje kdesi na zakarp... více

Komentáře (0)