Recenze Měsíční čarodějky

recenze

Měsíční čarodějky (2024) / Literarniblud

Občas vám kniha přijde do rukou jinak, než jste plánovali – tak jako mně, když jsem omylem v angličtině přeskočila díl a rovnou se ponořila se do dalšího, ale jakmile Měsíční čarodějky vyšly v českém jazyce hned jsem chybu napravila. A možná to tak mělo být. Svět, kde se prolíná magie čarodějek a divokost vlků, mě lákal, ale výsledek nebyl zcela podle mých očekávání.

Hlavní hrdinka stojí před výzvou spojit svou vlčí podstatu s dědictvím měsíčních čarodějek. Do toho se odehrává konflikt, který by měl přinést napětí – sluneční čarodějky versus měsíční, vlčí smečky se postupně spojí, aby čelily nebezpečí. Všechny ingredience pro skvělý příběh jsou na místě, ale nějak se to celé nedokáže plně rozvinout.

Největším úskalím je vztah mezi Aylou a Kadenem. Kaden, který by měl být silnou oporou nebo zajímavým protějškem, působí místy hrubě a nepříjemně. Místo, aby jejich interakce vyvolávala napětí nebo zrychlený tep, čtenář se spíše cítí rozčarovaný jeho chováním. To narušuje celkovou atmosféru příběhu a kazí některé klíčové momenty.

Místy jsem měla pocit, že se zbytečně plazíme přes scény, které by mohly být svižnější a více dynamické.

Z celé série pro mě tento díl zanechal nejslabší dojem.

Erotikou protkaný příběh nekončí. Ayla je po těžké bitvě s nepřátelskou smečkou Lvů a Slunečními čarodějkami přenesena na planetu Lunatera. Jako dcera Měsíční čarodějky má k používání měsíční magie vlohy, ale čeká ji ještě dlou... více

Komentáře (0)