Řiď svůj osud

recenze

Konec starého a začátek nového roku jsem strávil s vtipnou knihou, která mě dokonale naladila nejen na oslavy, ale i na vstup do lepších časů. Nevěřil jsem, že bych se tak pobavil, a přitom tu nejde o zlehčování poslední cesty.

Sledujeme od počátku osud dospívajícího chlapce, který zažívá běžné problémy s něžným pohlavím, školou i rodiči. Jen tady něco nehraje, protože od jedné události se setká s osobou, kterou vidí jen on. Samozřejmě hned netuší, že je to samotná smrt, která chytá svou síťkou duši člověka v podobě motýla, když nadejde jeho čas.

Hlavní linka i jednotlivé epizody nenudí. Naopak vše je vyprávěno humornou i někdy nadnesenou satirickou formou, která vás určitě mile nadchne a neurazí snad nikoho. Našel jsem si cestu i k té, která převádí lidi někam na tu druhou stranu, protože vlastně v ní tak trochu vidím světaznalého mudrce s dětskou duší, která toužila po něčem, čeho ale nedosáhla. A pak ten její vtipný a mladistvý protipól, který se tam párkrát mihne.

Jazyk je zvolen velice chytře, chvílemi hrozně obyčejný, ale pak tak hluboce duchaplný. Záleží na dané postavě a situaci, ve které se zrovna nachází. Začátek i konec ale jsou alfou a omegou, kdy se mezi sebou vhodně doplňují.

*
Sundala mi spodky, a právě když se k němu chtěla sklonit, usmyslela si Smrt zase jednou přijít oknem, jako by to byly otevřené dveře.
„Do háje!“ ujelo mi. Rukama jsem si instinktivně zakryl přirození.
„Co se děje?“ Conny byla totálně vykulená.
„Přinesla jsem s sebou chroupání,“ oznámila mi Smrt nevinně a zatřepala sáčkem s chipsy.
Chvíli jsem lapal po dechu. „Počkej…já…hned se vrátím,“ odtančil jsem s rukama v rozkroku do koupelny.
*

Německý autor Sebastian Niedlich, jehož prvotinu hodnotím, napsal už další příběh, se kterým se snad brzy také setkáme v českém překladu. Tato kniha nikoho nezarmoutí, ani to není jistě její cíl, ba naopak se snaží v nás vyvolat nový pohled na tu konečnou cestu i na život, který není jednotvárný. Ještě to tak! Snad tedy ještě nějaký ten čas potrvá, než vás navštíví Thanatos a zazpívá si pro sebe pak: „Obladi, oblada,…“

Hlavní hrdina Martin není právě nadšený, když u postele své umírající babičky potká ztělesněnou Smrt. Ta si přišla pro duši staré dámy a raduje se, že ji konečně někdo vidí a slyší. Jedním si je jistá: Jim dvěma s Martinem je před... více

Komentáře (0)