Rok kostí, hrobů, úmorné práce

recenze

Píše se rok 1785. Mladý inženýr Jean-Baptiste Baratte s velkými ambicemi přijede, s doporučením hraběte de S. z Bellême, do Paříže ucházet se o práci u dvora. Je pozván do Vesailleského paláce, přijme jej sám ministr a práci opravdu dostane. Jenže ne takovou, jakou očekával. Má provést demolici hřbitova i kostela, má zničit místo, které místní označují slovem Neviňátka. Plochu má venkovský inženýr připravit pro stavbu tržnice, ostatky mrtvých přestěhovat na určené místo. Přeplněný hřbitov zamořuje okolí zápachem, je příčinou řady nemocí tamních obyvatel, kostel je dávno zrušený, už jen jediný, psychicky labilní kněz se snaží uhájit své teritorium.
Jean-Baptiste dostane potřebné finanční prostředky a volnou ruku v nakládání s nimi – jen mu musí sedět vyúčtování. Zpovídá se ministrovu muži jménem Laffose. Ambiciozní inženýr se pustí do práce a brzy má kolem sebe řadu „pomocníků“, kteří si chtějí tu i onde ukousnout ze státního koláče. Jeane-Baptiste bere své pověření jako velkou výzvu. Vidí v sobě toho, kdo odebere Paříži otravné břemeno, které ji sužuje. Přesto ho místní nevítají s otevřenou náručí. Někteří z obyvatel čtvrti si svůj domov neumí představit bez kulis hřbitovní zdi a věží kostela, bez neustálého typického zápachu.
Mladého muže čeká rok perné práce, překvapivých událostí, nových známostí, nečekaných útoků na vlastní osobu, touhy a lásky. Je tak odlišný od všech, které dosud prožil. Za rok se změní – dozraje – z vesnického „balíka“, kterého se snaží mnozí ošidit, vnutit mu svůj styl, se stane sebevědomý muž, který pro uvědomění si sama sebe nepotřebuje okázalé výstřední šaty, do nichž ho uvrtali „takypřátelé“ dřív, než se trošku rozkoukal.
Román Čistý je zvláštní. Je sledem myšlenkových pochodů mladého muže, který se z malého města dostává do velkoměsta pulzujícího idejemi revoluce. Hlavní hrdina se jakoby sleduje zvenčí – hodnotí svá rozhodnutí, činy, události, snaží se vše podrobně rozebrat, zaškatulkovat. Při návštěvě rodného města, kterou uskuteční po nějakém čase, zjistí, že se ocitl v jakémsi meziprostoru – je cizincem doma i v Paříži. Přestože není zpočátku jednoduché se do příběhu začíst, brzy přijmete poklidný tok vět a myšlenek a stanete se průvodcem Jeana-Baptisty, budete mu držet palce, aby se vše podařilo, jak má, aby překonal fyzický útok na svou osobu, aby byl vyslyšen tou, kterou si vybral.
Průběh událostí jednoho roku se odvíjí tak nějak poklidně, bez velkých otřesů, řadu událostí lze předvídat – a tím autor především svého čtenáře lapil a uvěznil nad stránkami. Najednou jste součástí děje, jste jedním z Pařížanů té doby. Věřte, že při odkrývání společných hrobů téměř ucítíte mrtvolný zápach a po útoku na hlavního hrdinu vás bude bolet hlava stejně, jako musela bolet jeho. Je přímo geniální, jak dokonale prostými výrazovými prostředky vtáhl nás čtenáře Andrew Miller do své knížky. Historický román Čistý vyšel v překladu Tomáše Kačera.

Název: Čistý
Autor: Andrew Miller
Překladatel: Tomáš Kačer
Vydáno: 2013
Vydalo nakladatelství: Host – vydavatelství, s. r. o.

Rok kostí, špinavých hrobů, úmorné práce. Rok mumifi kovaných mrtvol a zpívajících kněží. Rok znásilnění, sebevražd, náhlých úmrtí. A přátelství. A touhy. A lásky… Rok tak odlišný od všech ostatních, které prožil. Paříž v roce 1... více

Komentáře (0)