Rub a líc panského sídla

recenze

Longbourn (2014) / bookcase

Napadlo vás někdy, co se děje za dveřmi panských sídel? Ne za těmi hlavními, kterými se do domu vchází, ale za těmi do kuchyně, kde kuchařka zrovna škube slepici, lokaj v rychlosti hltá vychladlý šálek čaje a děvečka drhne připálenou pánev.
Co se děje, zatímco panstvo spí, obědvá nebo se chystá na ples?
Román Longbourn nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do domácnosti rodiny Bennetových očima sloužících.
A bingo, jsou to TI Bennetovi z Pýchy a předsudku Jane Austenové.

Kniha Longbourn servíruje téměř zrcadlový pohled na světoznámé dílo. Zatímco v Pýše a předsudku byli v popředí Bennetovi (jasně, že nejvíc Lízinka se svým Darcym, ano, ano :-)), zde jsou to právě sloužící.
V čele stojí hospodyně, paní Hillová, která svému království vládne pevnou rukou a je jeho dobrou duší. Její muž, který zastává funkci majordoma, a dvě pomocnice, Sára a Polly, mají co dělat, aby uspokojili běžné nároky svých zaměstnavatelů. Uvařit, poklidit, vyprat (vše samozřejmě bez nám dostupných moderních pomocníků), zapřáhnout koně, odvézt panstvo a počkat na jeho návrat do hluboké noci. A brzy ráno zase ten stejný kolotoč. Bennetovi mají sice své mouchy, ale v jádru jsou to zaměstnavatelé, se kterými se dá vyjít. A tak si náš těžce pracující lid jede ve svých zajetých kolejích, dokud se neobjeví nový sloužící James Smith. Proč mu Sára nedůvěřuje? Jak se s jeho přítomností srovná rázná paní Hillová?

Čtivý román, který dopodrobna popisuje, jak se žilo sloužícím na počátku 19. století v Anglii. Autorka si někdy nebere servítky a tak máme příběh naservírovaný se všemi splašky, které v domácnosti sesbírali :-). Asi jste nevěděli, že Elizabeth Bennetová, budoucí paní Darcyová, nepoužívá deodorant. (No kde by ho asi ve své době vzala, že? :-)). Zatímco Jane Austenová tyto věci vůbec neřeší, pro dámu se to přeci nehodí, Jo Bakerová nám to s přehledem detailně popíše.
Při čtení mě dokonce napadla i věta, který by mohla celou knihu provázet: \"A prdel si už milostpaní utře sama?\"

Longbourn si přečtěte, jste-li fanoušky Jane Austenové, milujete-li starou dobrou Anglii a chcete-li vědět, jak to vlastně tehdy chodilo. Nejen panstvo, ale i jejich sloužící žijí své životy a sní leckdy nesplnitelné sny.

Služka Sára si na longbournském panství zvykla dřít do úmoru a oplátkou dostávat pramálo. Jenomže každodenní život služebnictva, jehož pravidla neurčují pouze něžné srdce a železná vůle hospodyně paní Hillové, ale především omezen... více

Komentáře (0)