Jo Baker
britská, 1974
Nové komentáře u knih Jo Baker
Longbourn
„Mám ráda příběhy ve stylu "jak to bylo doopravdy" a tohle byl jeden z nich, i když tady by se dalo spíš říct "jak to bylo s postavami v pozadí". Nemůžeme být všichni dámy a pánové. Byl to velmi dobře vystavěný příběh, postavy byly realistické a celé jsem si to moc užila.“... celý text
— Alma-Nacida
Longbourn
„Odvrácená strana romantické klasiky, aneb Pýcha a předsudek už nebude nikdy jako dřív. A přesto, příběh to byl úplně jiný, syrový, tvrdý a bolestivý. Líbilo se mi to. Bylo to čtivé, s postavami jsem souznila, a všem jsem přála dobrý a šťastný konec.“... celý text
— TeraBla
Longbourn
„Mám ráda knihu "Pýcha a předsudek " a Jo Baker měla podle mě výborný nápad, popsat události na Longbournu z pohledu služebnictva. Dle doslovu se děj odvíjí v souladu s románem J. Austenové, jen pochopitelně něco sloužící členové domu slyší, něco si domýšlí a přitom žijí své vlastní životy, většinou plné těžké práce.
Je zřejmé, že Jo Baker musela prostudovat toto období Anglie, hlavně způsob života prostých lidí. Dobře se to četlo a obohatilo mě to. Zajímavá je otázka bohatství rodiny nápadníka Jane, získaného díky otrocké práci černošského obyvatelstva na plantážích.“... celý text
— EL.ZA
Longbourn
„Tak tohle se mi líbilo moc. Pýcha a předsudek je od dětství moje oblíbená kniha a tohle až do krajnosti vykreslené kontrastní paralelní dění, které mě někdy svou urputností zachytit a popsat úplně všechnu špínu, co kde byla, přivádělo k smíchu, ji skvěle doplňuje. Krutá a nehrdinská válka, která zuří pár stovek kilometrů od salónů, kde se vedou konvenční řeči o počasí, i služka drhnoucí zablácené šaty pár místností od mladé dámy, jež se vrátila z příjemné procházky (po rozblácených loukách). Díky bohu za automatické pračky a splachovací záchody, které představují nejen ulehčení života, ale taky více soukromí!
Naštěstí autorka nezůstala jen u toho, aby nám vmetla do tváře všechen hnůj a lejno schované za něžnými kvítky a krásnými šaty, ale čtivě i napínavě zachytila jak každodennost, tak vývoj osudů hlavních postav.
A když už jsme u nich, nemůžu opominout, jak vypadá romantické seznámení muže a ženy podle Jo Bakerové:
"V okamžiku, kdy rázovala ze strany kolem stáje, s košem, který ji bouchal do stehen, a s pocitem, že se jí naskýtá další příležitost, nový sluha obcházel stáj zepředu a tlačil před sebou těžce naložený trakař. Když z protějších stran obcházeli roh, srazili se a trakař sekl Sáru přes holeň. Přidržela ošatku a sluha klopýtavě zastavil, svíraje držadla trakaře.
Stanuli si tváří v tvář. Ona měla oči dokořán, rty pootevřené, on rozcuchané vlasy. Mezi nimi stál náklad uleželého, smrdutého hnoje, z něhož se v podzimním chladu kouřilo."“... celý text
— strana1-100
Longbourn
„Nikdo nesliboval, že Longbourn je psaný ve stylu Jane Austenové, proto jsem ani nic takového neočekávala. Čekala jsem pohled služebnictva a toho se mi dostalo vrchovatě. Bylo to výborné. Naturalistické. A postavy Pýchy a předsudku jen utvářely kulisy nových příběhům. Toto se povedlo.“... celý text
— IreneP
Jo Baker - knihy
2014 | Longbourn |
Žánry autora
Literatura světová Romány Historické romány
Štítky z knih
společenské rozdíly georgiánská Anglie společenské romány služky, služebné historické romány britská literatura služebnictvo
Baker je 1x v oblíbených.
Osobní web autora