IreneP komentáře u knih
Přesun děje z Berlína do východního Pruska sérii prospěl. A procházet se s Rathem místo mondénním velkoměstem příhraničními bažinami, popíjet doma pálenou kořalku s místní učitelem a snažit se něco vykutat z místních mlčenlivých vesničanů, to bylo luxusní. Navíc člověk poznal zase střípek z historie, kterou jsem se nikde neučila. Poslouchala jsem opět jako audioknihu, načetl Jan Teplý a jeho "Rath byl rád..." mi zní v uších ještě teď. :-)
Povedená detektivka, lepší český průměr. Omezila bych tu vztahovou linku mezi vyšetřovateli, na to si nepotrpím. Jinak téma zmizelých chlapců se mě jako mámy dvou takových dotýkalo, takže jsem četla jedním dechem a tím, co je jich dělo, docela trpěla.
Gotický román z viktoriánské Anglie o nezralosti, vášni, vině, trestu a touze podkreslená drogami a ezoterikou. Moje oblíbená knížka od J. H. kvůli té temné stránce, tajemnosti a Effie (Martě).
Série s Josie Quinnovou si drží úroveň a to je potěšující. Tentokrát není příběh tak moc zamotaný, hlavním dramatem je násilná smrt matky jejího přítele Noaha a následně vztahy v jeho rodině. K tomu samozřejmě pátrání, které nás zavádí za hluboké minulosti. Těším se na další díl.
Knížku hodnotím asi půl roku po přečtení, protože jsem pořád nevěděla, co o ní napsat. Nevím to jistě ani teď, ale vím, že jsem na ni za těch 6 měsíců myslela hodně často. Vybavovaly se mi postavy, jejich příběhy, úplný závěr knihy a hlavně atmosféra. Protože to je na ní asi nejlepší. To prostředí, příroda, vztahy mezi děvčaty a učitelkami a to horko při pikniku, které všechny uondá a rozostří smysly. A vím, že si ji přečtu znovu.
Knížka mi dala zabrat. Od Lolity přes Poupátka až sem, k temné Vanesse vždycky nevím, jestli číst další takovou. Mě to totiž neskutečně rozčiluje a někdy je mi až zle. Protože ať ty holky dělají cokoliv, ikdyby těm chlapům samy lezly do postele a běhaly před nimi nahé, jsou to děti. Děti možná provokující, ale nezralé. A nebo jako v případě Vanessy děti osamělé, dospívající, nejisté. A muž, o hodně let starší muž, prostě musí říct ne. I kdyby si namlouval, že je to láska jeho života. A pokud si ne neřekne, je to prostě prasák. Tak. Vanessu doporučuji k přečtení, protože krásně popisuje tu manipulaci ze strany pana učitele, tu závislost ze strany Vanessy a tu škodu, kterou to na ní napáchalo.
Americké maloměsto, parta dospívajících dětí a zlo - to je kombinace, které nedokážu odolat. Ať už je to TO nebo Stranger Things nebo Temné léto. A tohle léto je pro místní opravdu hodně temné. Městečko uzavřené stále výš rostoucí kukuřicí, se zvonicí na místní monstrózní a právě uzavřené škole, a partou dětí, které si začnou všímat divných věcí a jsou donuceny se tomu zlu postavit. A ten kafilerní vůz! Taková hrůza z něj jde. Parádní.
Nápad dobrý, ale po třetině se to nějak zvrhlo a už z toho byla jen taková čím dál víc násilná fantasmagorie. Nic moc.
Příběh česko-německé (nebo spíš německo-české) rozvětvené rodiny z Benecka mě chytil. Ačkoliv je ta kniha docela bichle, přečetla jsem ji rychle. Napomáhají tomu hlavně krátké kapitoly a střídání vypravěčů. Slyšela jsem stížnosti, že je postav příliš, ale já ten dojem neměla. A jejich seznam na začátku mě spíš mátl, takže jsem se je "naučila" prostě klasicky postupem při čtení. Moc se mi líbily i dobové fotografie. Bylo zajímavé pozorovat nacionalistický vývoj v té pohraniční oblasti i uvnitř rodiny, různé motivy, které vedly jednotlivé postavy chovat se tak, jak se chovaly. Knížku doporučuji všem, který mají rádi rodinné kroniky a zajímá je oblast naší země, které se (ne úplně správně) říká Sudety.
Poslouchala jsem jako audioknihu a bylo to dobře. Knížku bych možná nedočetla, jak nesympatický mi byl John Gabriel. Je to celé takové smutné a trošku i nudné. Z psychologických románů od A.C. jsem četla Odloučeni zjara a to bylo perfektní. Tady jsem spíš zklamaná.
Oponu jsem poslouchala jako audioknihu a tuto cestu doporučuji. Knížku bych možná už na začátku odložila, protože Josef mi lezl od první minuty na nervy a taky linku ze současnosti jako by napsal Viewegh v nejhorší formě (ne zápletkou, jazykem). Díky audiu jsem se tím ale probrodila až k zájezdu a od té doby, co za rodinkou zaklapla železná opona, jsem se bavila až do konce. V knížce podobného typu nehledám stoprocentně sedící reálie, vždyť jeli vlastně do takového "zábavního parku". Chci příběh, klidně mírně absurdní, jen když dává trochu smysl a udrží zájem, místy pobaví, místy překvapí. A to jsem od Opony dostala. Slabší hodnocení jen kvůli začátku a taky trošku kvůli konci. Maličko.
Tři jablka spadlá z nebe jsem poslouchala jako audioknihu, která je opravdu dobře připravená. Myslím, že i díky ní je moje hodnocení vysoké. Ta opuštěná arménská vesnička a její vesměs staří obyvatelé se svojí nelehkou historií mi přirostli k srdci. Vyprávění nepostrádá krušné osudy a drsné momenty, vždyť už začátek člověk docela zaskočí. Je to vše ale podané tak laskavě a všichni tak odevzdaně přijímají svůj osud, že ty špatné věci s nimi člověk přijímá smířeně a s nadějí. Knížka mě potěšila a nabila pozitivními pocity. A to je někdy sakra potřeba.
Přečteno skoro na jeden zátah a veliká spokojenost, ačkoliv si nejsem úplně jistá, že jsem všechno pobrala tak, jak to King vymyslel. Každopádně já razím teorii, že nemusím rozumět všemu a o to tajemnější ten příběh je. :-) Na sc-ifi si nijak nepotrpím, ale tady mě šediváci chytli. A jako ti paraziti v těle, to byl tedy super hnus! Jinak napínavé, postavy sympatické a na druhé straně psychopati, které by člověk nejradši odstranil co nejdřív osobně. Není to asi knížka pro někoho, kdo s Mistrem začíná, ale já ji řadím mezi své top.
Líbí se mi, jak Yrsa dokáže do každé krimi dostat i spoustu společenských problémů jako domácí násilí nebo sexuální videa natočená bez souhlasu, šikanu v Katarzi apod. Trochu mě mrzelo, že tentokrát nedostala víc prostoru Freyja. Přesto je Poprava výborná krimi s ještě lepším koncem. A na koho se vždycky ve vyprávění těším, je malá Saga. :-)
Tentokrát je tématem především násilí na dětech a autorka naštěstí nevěnuje samotným vraždám explicitní popisy, to bych asi nedala. I proto mám knížky od YRSY ráda. Samotné pátrání je napínavé a dost komplikované, aby se člověk nenudil, ale také srozumitelné a logické. Poslouchala jsem jako audioknihu a od Vilmy Cibulkové je to načtené skvěle.
Díl, který mě zatím zaujal nejvíc. Nejspíš kvůli tématu šikany, kterému bylo věnováno hodně místa a z toho mi šel mráz po zádech. Více než z těch vražd. Pátrání mě bavilo a vztah mezi Freyjou a Huldarem mi zatím nekazí požitek z krimi, protože mu není (naštěští) věnovaná přemíra stránek.
Tentokrát mě Darcy mile překvapila a potěšila tím, že je vypravěčem muž a také tím, jak si Amy zahrávala s jeho myslí. Párkrát mě nachytala, a proto řadím Rookward k těm lepším. Co mi vadí, to jsou příliš sladké konce. Jinak mi tedy postava Guye byla docela nesympatická, ale to nebránilo tomu, abych se v noci hezky zlehka bála. Ano, jsou to knížky spíš pro náctileté, ale pro duševní odpočinek jako dělané.
Tedy pěkně strašidelný příběh. Poslouchala jsem ho se synem jako audioknihu a byla jsem místy docela vykulená. Ale taky jsou tam zábavné chvíle. Moc povedená knížka, ze které se ježí chlupy.
Taková zvláštní vězeňská lovestory - Cornelius, Rosa a cibulka černého tulipánu, na pozadí dějinných událostí v Holandsku. Naštěstí docela útlá kniha, protože místy docela nudná. Když Dumas, tak raději jeho Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo nebo Královna Margot.
Temné jako krajina kolem toho domu. Smutné, jako neúrodný lán a mrtvý synek. A bizarní jako ..... kostra zajíce. Myslím že po přečtení budete mít na zajíce úplně jiný pohled.