Longbourn
Jo Baker
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220761/bmid_longbourn-twA-220761.jpg
4
94
94
Služka Sára si na longbournském panství zvykla dřít do úmoru a oplátkou dostávat pramálo. Jenomže každodenní život služebnictva, jehož pravidla neurčují pouze něžné srdce a železná vůle hospodyně paní Hillové, ale především omezené příjmy rodiny Bennetovy, už záhy obrátí vzhůru nohama příchod nového komorníka Jamese Smithe, který s sebou přinese tajemství a vůni moře. V georgiánské Anglii existuje svět, který mladé dámy zvyklé na salony a taneční sály nikdy nepoznají. Svět bídy, lásky a krvavých válek. Kniha Longbourn je holdem spisovatelce Jane Austenové, který ocení nejen ti, kdo si oblíbili hrdiny jejích duchaplných románů.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2014 , PasekaOriginální název:
Longbourn, 2013
více info...
Přidat komentář
Mám ráda knihu "Pýcha a předsudek " a Jo Baker měla podle mě výborný nápad, popsat události na Longbournu z pohledu služebnictva. Dle doslovu se děj odvíjí v souladu s románem J. Austenové, jen pochopitelně něco sloužící členové domu slyší, něco si domýšlí a přitom žijí své vlastní životy, většinou plné těžké práce.
Je zřejmé, že Jo Baker musela prostudovat toto období Anglie, hlavně způsob života prostých lidí. Dobře se to četlo a obohatilo mě to. Zajímavá je otázka bohatství rodiny nápadníka Jane, získaného díky otrocké práci černošského obyvatelstva na plantážích.
Tak tohle se mi líbilo moc. Pýcha a předsudek je od dětství moje oblíbená kniha a tohle až do krajnosti vykreslené kontrastní paralelní dění, které mě někdy svou urputností zachytit a popsat úplně všechnu špínu, co kde byla, přivádělo k smíchu, ji skvěle doplňuje. Krutá a nehrdinská válka, která zuří pár stovek kilometrů od salónů, kde se vedou konvenční řeči o počasí, i služka drhnoucí zablácené šaty pár místností od mladé dámy, jež se vrátila z příjemné procházky (po rozblácených loukách). Díky bohu za automatické pračky a splachovací záchody, které představují nejen ulehčení života, ale taky více soukromí!
Naštěstí autorka nezůstala jen u toho, aby nám vmetla do tváře všechen hnůj a lejno schované za něžnými kvítky a krásnými šaty, ale čtivě i napínavě zachytila jak každodennost, tak vývoj osudů hlavních postav.
A když už jsme u nich, nemůžu opominout, jak vypadá romantické seznámení muže a ženy podle Jo Bakerové:
"V okamžiku, kdy rázovala ze strany kolem stáje, s košem, který ji bouchal do stehen, a s pocitem, že se jí naskýtá další příležitost, nový sluha obcházel stáj zepředu a tlačil před sebou těžce naložený trakař. Když z protějších stran obcházeli roh, srazili se a trakař sekl Sáru přes holeň. Přidržela ošatku a sluha klopýtavě zastavil, svíraje držadla trakaře.
Stanuli si tváří v tvář. Ona měla oči dokořán, rty pootevřené, on rozcuchané vlasy. Mezi nimi stál náklad uleželého, smrdutého hnoje, z něhož se v podzimním chladu kouřilo."
Nikdo nesliboval, že Longbourn je psaný ve stylu Jane Austenové, proto jsem ani nic takového neočekávala. Čekala jsem pohled služebnictva a toho se mi dostalo vrchovatě. Bylo to výborné. Naturalistické. A postavy Pýchy a předsudku jen utvářely kulisy nových příběhům. Toto se povedlo.
Nemyslím si že by autorka vykrádala Austenovou... Naopak je fajn,že máme možnost poznat i druhou stranu příběhu. Ne jen pozlátko zámožnější vrstvy, ale i dřinu těch co byly na žebříčku postavení ve společnosti až na konci... Sice mi některé úseky přišli dost nechutné ( obsah nočníků, fleky na šatech Lidie atd.) ale jinak moc pěkné čtení. Konec bych asi o pár stran protáhla ( chyběla mi reakce při znovushledání) Můžu jen doporučit.
Já jsem byla z knihy hrozně zklamaná. Miluju vše, co se týká Austenové, ale tahle kniha už na mě byla trochu moc. Moc odlišná od stylu Austenové, moc detailů, které v původních románech nejsou z nějakého důvodu. Opravdu nepotřebuju vědět úplně všechno ohledně osobní hygieny a podobně. Vůbec jsem se tou knihou nemohla prokousat do konce a když jsem ji konečně dočetla, ulevilo se mi.
Pýchu a předsudek a vůbec většinu knih Jane Austenové miluju, takže když jsem narazila na Longbourn byla to vcelku jasná volba.
I když se musím dobrovolně přiznat, že se mi do ní dlouhou dobu nechtělo. Tak nějak mě odrazovalo, že to bude o někom jiném, než o Elizabeth a Darcym... (a cosi budeme povídat, právě kvůli němu Pýchu a předsudek všichni zbožňujeme)
Mno, ale k jádru věci...
Jak jsem se bála že mě to zklame, tak musím říct, že Jo Bakerová se pochlapila!
Austenová je sice Austenová a asi nikdo ji nikdy nemá šanci nahradit, ale tady se podle mého autorka neztratila. Sice jsem se nejdřív bála, když vyšlo najevo, že to bude spíš o služebnictvu, ale autorka vše dobře propojila s událostmi Pýchy a předsudku a vyčarovala dojemné a vkusné příběhy, kterých by se nemusela bát kdejaká hlavní hrdinka z okruhu urozených dam ;-)
Za mě můžu jen doporučit!
Pýcha předsudek je moje Top kniha. Takže cokoliv co se kolem ní motá mě prostě ohromně baví. A tohle bylo krásně napsané, napínavé a četlo se mi to jedna báseň.:)
Zajímavý pohled do tehdejší doby z té druhé, méně načančané strany. Knížka se četla dobře. Austenová to samozřejmě není, ale za přečtení rozhodně stojí, jelikož se zabývá tím skutečným životem.
Nemam pocit, ze by tahle kniha hanila pamatku Jane Austen, naopak mi prijde jako skvely napad, podivat se na tento probeh z jine perspektivy. Autorka naprosto zachovala ducha Pychu a predsudku, a pridala do nej nove napady, novy pribeh, ktery mne osobne prisel velmi povedeny...
Knihu jsem nedočetla. S Austenovou to rozhodně nemá nic společného. Pasáže o vynášení nočníku (a jeho obsahu), praní vložek slečen Bennetových a chlupatém podpaždí Elizabeth mě naprosto znechutily. 1 hvězdu dávám za styl, ale víc si tohle nezaslouží.
Rozhodně to nemá nic společného s Austenovou, je to takové divné přiživování se. Příběh o životě obyčených lidí a hlavně o služce Sáře s tím, že tento pohled je, řekla bych, dost pravdivý. Rozhodně se tyto společenské vrstvy diametrálně lišily a tato kniha se snaží dost reálně přiblížit tyto rozdíly. Některé momenty jsou sice dost vynucené, ale jsou aspoň dosti krátké. Tento román by byl pěkný sám o sobě a nemusel se nutně spojovat s Pýchou a předsudkem. Myslím, že by mu to prospělo.
Kniha nesoucí duch románu Jane Austinové Pýcha a předsudek.
Kniha pojednává o osudech služebnictva hlavních postav knihy Pýcha a předsudek Elizabeth, Jane a ostatních členů rodiny Benettových, jejich příbuzných a přátel.
Myšlenka příběhu je zajímavá, leč domnívám se, že bez znalosti původního příběhu Austinové hůře čitelná. V knize bylo několik momentů, kdy jsem se v ději ztratila a musela se vrátit, ujistit se ve jménech, nejvíce na začátku třetího oddílu, kdy se člověk ocitne v retrospektivě. Jinak je celá zápletka postupně v knize rouzlena.
Kniha se četla jedním dechem, i když má 400 stran, nicméně jsem se v průběhu čtení těšila, že si pak otevřu a znovu po letech přečtu knihu Pýcha a předsusek. Co se ale nedá autorce upřít, nepřehlédnu v ní už služebnictvo, které pro mě bude už navždy Sára, Polly, pan a paní Hillovi, případně James Smith.
Kniha mě bavila - mám ráda příběhy ze staré Anglie. Ještě že jsem si nepřečetla komentáře než jsem se rozhodla knihu si koupit - určitě by mě to odradilo a to by byla škoda. Je vidět, že hodně čtenářů má problém s dvěma úhly pohledů. Proto pro ty co si knihu chtějí přečíst - nenechte se odradit níže uvedenými kritickými hodnoceními - ten příběh je opravdu moc pěkný.
Po dočtení této knížky mnou cloumá vztek. Paní Bakerová pošpinila čistotu a nevinnost Pýchy a předsudku! Tato část obsahuje SPOILER: Nejsem přehnaně kritická. Pan Bennet by si nikdy nezačal se služkou, slečny Bennetovy nebyly rozmazlené princezny, pan Collins určitě nebyl úctyhodný chudák, pan Wickham byl sice floutek, ale pedofil určitě ne. A nakonec pan Darcy by se ke služebnictvu nechoval přezíravě. Takže i když se autorka odkazuje na Pýchu a předsudek, určitě jsem žádnou z postav díla Austenové nepoznala. Hvězdičku (polovina dát bohužel nejde) jsem dala za Sářin příběh. Na závěr bych chtěla říct, že si paní Bakerová měla vymyslet vlastní román. Určitě by to bylo zajímavější.
Souhlasím s komentářem uživatele ivousekk. Ta čtvrtá hvězdička je za poslední část knihy.
Nebylo to špatné, ale ani to nebylo skvělé. Škoda, nápad měl potenciál, jen to chtělo napsat zajímavěji a hlavně svižněji, protože příběh Sáry a všech ostatním sloužících nebyl vymyšlen špatně.
Hlásím se k těm, které knížka nenadchla. Ono by se tam i něco dělo, ale příliš prostoru je věnováno naprosto zbytečným záležitostem. Nevím, o co autorce šlo. Ale pokud o to, jak znechutit čtenáře, tak v tom je sakra dobrá!
Aurorka od Jane Austenové nic, ale vůbec nic neodkoukala, chybí jí ten nadhled, který by právě pro takový román byl případný. Ačkoliv ztracené to není, úplně ztracené, jsou tam i lepší místa, ale celkový dojem je takový nijaký. V některých kapitolách mi to celé přišlo pouze jako dobrý koncept, jinde jakoby si to autorka uvědomila a doháněla. Za mě nedohnala. 50%
Hezká myšlenka a nenuceně napsáno - to je pěkné. Co ale není pěkné, je urážení a zesměšňování Bennetových, s tím se mohla autorka krotit. Služebnictvo to mělo těžké, to zajisté, ale takový, téměř hierarchický, byl v 18. století život. Neměla by na to nahlížet svýma očima, nýbrž očima postavy z tamní doby, a ta by podobné smýšlení o rodině, která jí dala práci a bydlení, pravděpodobně neměla.
Štítky knihy
společenské rozdíly georgiánská Anglie společenské romány služky, služebné historické romány britská literatura služebnictvo
Longbourn
Odvrácená strana romantické klasiky, aneb Pýcha a předsudek už nebude nikdy jako dřív. A přesto, příběh to byl úplně jiný, syrový, tvrdý a bolestivý. Líbilo se mi to. Bylo to čtivé, s postavami jsem souznila, a všem jsem přála dobrý a šťastný konec.