Severka by Nikola

recenze

Severka (2023) / obedova.pauza

„Chtěla jsem přežít, tady i tam, to je celá moje vina.

Ri Jŏ-čŏng se narodila v severokorejském Pchjŏngjangu do prominentní korejské rodiny. Dnes nám coby dospělá žena vypráví příběh o dětství a dospívání stráveném pod taktovkou režimu Korejské lidově demokratické republiky. Mnozí možná budou zaskočeni tím, jak vlastně vnímá celou situaci dítě na vrcholu společenského žebříčku. A jak se na vše dívá nyní, po letech strávených na druhé straně poloostrova...

Pojednání o tom, jak jednoduché je přehlédnout důsledky svých činů... ty se ale nakonec vynoří jen proto, aby vás až do konce života pronásledovaly. I Ri Jŏ-čŏng je tak konfrontována s pravdou a pocitem viny a odpovědnosti za to, co považovala za běžné, ba dokonce nezbytné pro správný chod republiky a vlastní přežití.

Nejnovější kniha Niny Špitálníkové popisující příběh “jednoho ne tak úplně běžného života a za mě naprosto zasloužených 5 hvězdiček. Během čtení jsem mnohdy jen nevěřícně kroutila hlavou, párkrát mi naskočila “HUSÍ KŮŽE a na konci se dostavilo uvědomění...že na druhé straně světa existuje země, kde je toto stále realitou a vás tam můžou odsoudit jen proto, že se dostatečně neukloníte.

(SPOILER ZONE ->)

Knihy s podobnou tématikou čtu již léta. Převážně proto, že na nich oceňuji tu surovost s jakou nám často předávají informace a fakta, na která bychom jako “moderní společnost neměli zapomínat.
A přesně proto mne zaujal i příběh mladé severokorejské “utečenky... protože jsem si ale nečetla anotaci, byla jsem zprvu lehce zmatená. Ta dívka totiž působí dojmem, že vlastně utéct vůbec nechtěla. A taky že ne... Ri Jŏ-čŏng se z KLDR dostala, aniž by měla sebemenší tušení, že prchá.
Je zvláštní, když máte v rukou “výpověď někoho, komu se vlastně v takovém státě, jako je KLDR žilo více méně dobře...i když pro nás Evropany je asi přítomnost toalety v bytě stěží považovaná za “luxus...
Každopádně sledujeme život mladé Korejky a musím říct, že mi hrozně dlouho trvalo, než jsem si k naší “hrdince našla cestu. Přišlo mi ji totiž daleko snazší odsoudit. Jsem ročník 1992 a narodila jsem se ve svobodné zemi. Možná proto mi celý systém založený na “nahlašování přestupků a neustálého pozorování ostatních připadal tak cizí a nepochopitelný...ale pak jsem si představila samu sebe, když mi bylo 16...a rázem jsem s Ri Jŏ-čŏng začala souznít o něco víc. Najednou mi nepřipadala tak nepochopitelná a začala jsem ji vidět jako člověka, který se narodil do prostředí, kde je pokroucené naprosto všechno...včetně základního chápání morálky...

A o to víc mne asi šokoval závěr knihy a zjištění, že žena, na základě jejíž výpovědi byl příběh zpracován spáchala sebevraždu. Je nesmírná škoda, že ji patrně uvědomění hrůz, které svými “hlášeními mohla způsobit a nový systém, do kterého se nedobrovolně dostala semleli natolik, že raději dobrovolně odešla ze světa. Už jen proto, že si neumím představit, že její rodina v KLDR zůstala nepotrestána za její “útěk...

Protagonistka prvního románu Niny Špitálníkové, autorky Svědectví o životě v KLDR, žije v Jižní Koreji, ačkoli se narodila v té Severní. Vyprávění líčí její strastiplnou cestu za svobodou, hříchy minulosti i pochyby, které ji po c... více

Komentáře (0)