-

Smolný rok

recenze

Smolný rok (2014) 5 z 5 / Nikolaoss
Smolný rok

Knihu jsem ukořistila jak jinak než v Levných knihách a ani jsem moc nevěnovala pozornost anotaci, protože mě absolutně uchvátila obálka. Nevím ani proč. Zírám tu na ni a pořád na to nemohu přijít. Je pro mě prostě záhadným způsobem přitažlivá, navíc ta truhlička v kořenech stromu slibuje překvapení… Ta kniha si mě sama přitáhla k sobě a já toho rozhodně nelituji :).

„Bylo mi právě pětačtyřicet a to znamenalo, že nastal smolný rok. Každých patnáct let na nás pánbůh ukáže lhostejným prstem a my se bezmocně řítíme do temnot.“

To „my“ v knize představuje tři vypravěčky příběhu, tři ženy z rodiny Slocumbových – Ginny, Lizu a Mosey. Ginny, které obě mladší dívky říkají Velká je maminkou Lizy a babičkou Mosey. Ano babičkou! Velká totiž měla svoji Malou Lizu v patnácti letech, v prvním smolném roce. Přišla kvůli tomu o všechno – rodinu, přátele i dětství. Musela se postarat o dceru a postarala se. Její Malá jí ale tak trochu přerostla přes hlavu a o dalším smolném roce přišla domů těhotná ona. Tak se narodila Mosey, které je teď patnáct let a obě starší ženy s hrůzou čekají, kdy přiletí vrána potřetí. Tentokrát si ale smolný rok vybere svoji daň jinak.

V knize si vypravěčské žezlo na střídačku předávají všechny tři a sledovat jejich úhel pohledu na stejnou situaci je zajímavé. Zatímco Mosey je patnáctiletá puberťačka a je to tak trochu poznat, je Velká prostě velká a řeší problémy už trochu jinak. Také její pohled je jiný a styl vyprávění tomu odpovídá. Liza je v podstatě jen uvízlá v minulosti, ale to neznamená, že by její vyprávění nebylo zajímavé. Vzpomíná na divoké mládí a na to co se tehdy stalo a díky ní se pátrání po tajemství posouvá vpřed v místech, kde je Velká ani Mosey posunout a objasnit nemohou. Má to ale háček. Liza je postižená – nedávno měla mrtvičku, zůstala po ní částečně ochrnutá, nic si nepamatuje, neumí mluvit… Možná i díky tomu je pobyt v její hlavě o to zajímavější – precizně popsaný, to jak si snaží vzpomenout na slova, jak se jakoby topí ve své vlastní hlavě a znova vyplouvá z hlubiny zapomnění – úžasné! Všechny tři ale bojují za stejnou věc – za rodinu, za to aby byly všechny tři šťastné a zůstaly pohromadě. A právě mezilidské vztahy v rodině Slocumbových byly to, co tuhle knihu dělalo tak zvláštní a poutavou.

Paní autorka popisuje jejich rodinné pouto tak přirozeně, že to postavám Slocumbových žen vdechlo neuvěřitelnou životní sílu. Ani na vteřinu mě nenapadlo pochybovat o tom, že se budou prát jedna za druhou, nejen proto, že nikoho jiného nemají a zbytek města jimi opovrhuje, ale prostě proto, že to tak má být. Že tohle je to, co z nich tvoří rodinu. V naprosté většině knih na mě tyto věci působí nevěrohodně, ale tady to tak nebylo. Ostatní postavy byly také velmi dobře zpracované, ať už se jednalo o Moseyna kamaráda Rogera, novou kamarádku Patti, policistu Lawrence, který patřil k minulosti Velké nebo o jakoukoliv jinou postavu, každé byla věnovaná stejná péče a byly pěkně uvěřitelné a pochopitelné. Vztahy mezi nimi plynuly s lehkostí, ať už byly kladné, záporné nebo prostě jen komplikované, byly dokonale živé.

Paní Jacksonová navíc vypráví svůj příběh tak dovedně, že se čte lehce a úplně sám. Střídá svoje hrdinky přesně v tu pravou chvíli a postupně a pomalu odhaluje tajemství minulosti, které vykouklo z podkořenů vrby. Teď zpětně si říkám, že jsem asi mohla vytušit, jak to všechno bude, ale paní autorka odkrývá karty pomalu a tak šikovně, že neprozradí nikdy víc, než je potřeba pro daný úsek knihy. Použitý jazyk je navíc neobyčejně půvabný, plný bohatých a pestrých přirovnání a zajímavých slovních spojení, což je i zásluha překladatelky, která nepochybně při tomto překladu potila krev a odvedla vynikající kus práce. I témata, kterých se kniha dotýká, jsou velmi silná – rodina, mezilidské vztahy, předsudky, pomsta, láska, nenávist, smrt, drogy… a hlavně mateřská láska, která je díky postavě Velké přítomná snad na každé straně. Přidejte si k tomu jemný humor a máte dokonalý příběh – tenhle příběh.

Kniha pro mě má jak použitým stylem vyprávění, tak jazykem i příběhem a ryzími, živoucími postavami neuvěřitelné kouzlo a jsem moc ráda, že jsem ji v LK nenechala ležet.


Smolný rok Smolný rok Joshilyn Jackson

Pětačtyřicetiletá Ginny je přesvědčená, že je její rodina každých patnáct let stižena kletbou. Ona sama v patnácti otěhotněla a porodila dceru Lizu, jež ve svých patnácti udělala totéž. Teď uplynulo dalších patnáct let a obě svobo... více


Komentáře (4)

Přidat komentář

JulianaH.
20.01.2020

Díky za recenzi. :) Líbí se mi, že si všímá i překladu.

Aracely
29.06.2016

Není zač.
Už mám na ni splněnou rezervaci, tak jsem zvědavá :-).


Nikolaoss
28.06.2016

Děkuji :) pokaždé mi to nejde. Kniha mě musí opravdu zasáhnout, což se této podařilo.

Aracely
28.06.2016

Krásná recenze. Umíš nalákat na knihu. Normálně bych po ní asi nešla, ale Tvá recenze mě přesvědčila :-).