V létě roku 1618 se primátoru Českých Budějovic Kašparu Teindleserovi a hejtmanu císařských žoldnéřů Janu Aulnerovi z Birkenfelsu podařilo zabránit vydání města vzbouřeným českým stavům, kteří na město táhli v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem. Na podzim téhož roku byl Aulner nalezen ve svém domě mrtev.
Budějovický primas začíná hledat odpovědi na otázky: Zemřel hejtman přirozenou smrtí, nebo byl otráven? Kdo a proč by mu usiloval o život? Jedním z podezřelých je také jeho kmotřenec Jeroným, kterého proto raději posílá do Vídně se zprávou za Aulnerovou vdovou.
V první části knihy sledujeme Jeronýmovu cestu, na které potká nového přítele, ale i smrt. Ani v cíli své cesty není v bezpečí. Jeho život je neustále v ohrožení.
Sotva vyslanec českobudějovického primátora spolu s Detlefem, asi pětatřicetiletým robustním vojákem, který ho doprovázel, dorazili do Ledenic, změnili plán cesty. Přimělo je k tomu setkání se žebřiňákem, na němž se právě vraceli domů dva ledeniční sousedé - vleže pod zakrvácenou plachtou. K ohavnému mordu prý došlo na jih od městečka a měla ho na svědomí zločinecká tlupa, jež se v posledních týdnech zabydlela kdesi v hlubokých lesích mezi Zálužím a Újezdem Ostrolovem. Jeronýmovi hned přišlo na mysl, že ten kraj musí být prokletý...
Ve druhé části příběhu autor popisuje pátrání Kašpara Teindlesera po domnělém vrahovi. Téměř všichni lidé, kteří žili v bezprostřední blízkosti hejtmana, jsou podezřelí. Navíc byl brutálně usmrcen jeden z jeho osobních sluhů.
“Když ho sbírali, ležel na boku,” odvětil Kolovratův pobočník. Zvedli tělo a vyvalila se z něj střeva. Měl rozpárané břicho, jako když vyvrhují zajíce.” “Probůh, kdo a proč…?” “Co se semlelo, se asi sotva dozvíme. A vlastně ani nemá smysl po tom pátrat. Snad se vytratil z domu za nějakým nočním dobrodružstvím a zapletl se do banální bitky mezi vojáky…"
Tomáš Sterneck, vlastním jménem Kahuda, se narodil v roce 1972 v Českých Budějovicích a působí jako historik v Historickém ústavu Akademie věd ČR. Podle bibliografie se jedná o jeho beletristickou prvotinu. Je úsměvné, že kvalitu své první “neodborné” knihy vyjádřil sám autor na stránce 242:
V záplavě sdělení, linoucích se jak o překot z hochových úst, se Kašpar ztrácel. A tak svého kmotřence co chvíli přerušil a položil mu otázku. Primátorova zakaboněná tvář, charakteristicky ohrnutý spodní ret a čelo zvrásněné více, než jak je rozoral čas, prozrazovaly, že se stařec maximálně soustředí.
Každý čtenář románů ze vzdálené minulosti musí být připraven na záplavu letopočtů, postav a jejich vztahů. Znalci historických událostí mají výhodu, ostatní Wikipedii. Cením si této literatury právě proto, že mi z příběhů zůstane v hlavě více znalostí, než z hodin školního dějepisu. Ráda si ověřuji, “jak to bylo doopravdy”, co je skutečnost a co spisovatelova fantazie.
Tentokrát autor nezapře teoreticky dobře připraveného historika, který však trochu zápasí s fabulací, dějovými linkami i samotnými hrdiny. Tomu odpovídá i poslední část knihy, do které se snažil “nacpat” spoustu až neuvěřitelných skutečností, a zejména konec. Nebo snad máme čekat druhý díl? Já bych mu dala šanci.
PS: Vysvětlivky prosím příště “pod čarou” na příslušné stránce. Je to mnohem přívětivější.
PPS: Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.
Smrt budějovického hejtmana Tomáš Sterneck
Na konci června 1618 oblehne vojevůdce vzbouřených českých stavů Jindřich Matyáš Thurn České Budějovice. Vystrašení konšelé jsou připraveni otevřít rebelům brány. Připojení města ke stavovskému povstání však zabrání politický přev... více