Střet generací

recenze

Vítejte na Odysseji severu (2024) / lucie.svobodova

“Život máme jen jeden a je mnohem lepší ho strávit s úsměvem než se mračit. Ne že by to bylo vždycky snadné.
O bože, může být něco výstižnějšího?

Toť myšlenka knihy, která nás zavede na neobyčejný autobusový zájezd dvou různých generačních světů.

Emma a Mel, dvě nejlepší kamarádky. Blížící se narozeniny Mel. Naplánovaná dámská jízda do Edinburghu plná zábavy, jídla a nezapomenutelných zážitků.
Zní to dobře, že?
Je tu však jeden nepatrný háček. Emma slíbila své babičce, že ji doprovodí na autobusový zájezd, na který se bohužel již nemůže vydat s dědečkem. Do Edinburghu.
A tak se ocitá v nelehké situaci…

Jak skloubit babiččinu cestu, která bude plná emocí a vzpomínek, s narozeninovou oslavou Mel?

Volba je jasná. Rozhodne se pro odvážný krok - spojí oba výlety do jednoho. Jednoduché řešení nebo začátek obrovského chaosu?

A tak se holky ocitají v autobusu plném seniorů. Je to jasné, místo alkoholu a hudby budou podstupovat nudné prohlídky hradů.
Nebo je čeká něco, co ani jedna z nich nečekala?

Zpočátku to vypadá, že jsou generační rozdíly nepřekonatelné. Ale jakmile se autobus vydá na cestu, a začneme se dozvídat více o jednotlivých postavách, situace se mění.
Napětí mezi dvěmi skupinami opadá a postupně si k sobě nachází společnou řeč.

Během cesty prožívají nespočet zážitků i humorných situací. A také určitého prozření a přehodnocení vlastních předsudků.

Jak si Emma nakonec poradí se snahou uspokojit očekávání babičky a Mel?

Autorka píše lehkým čtivým stylem, který rychle vtáhne do děje. Kapitoly jsou krátké a nutí číst pořád dál. Knížka je plná humorných situací, které dokáží rozesmát, ale zároveň umí vyvolat i opačné emoce, jako je třeba smutek, jelikož se věnuje i těžším tématům, jako je ztráta blízkého nebo již zmíněné předsudky (a kdo je nemá?).

Dialogy jsou realistické, trefné a často nabité různými emocemi.
A postavy? Ty jsou také vykresleny naprosto uvěřitelně, lidsky, se svými chybami. A to nejen ty hlavní, ale i vedlejší, které jsou pro děj neméně důležité.

Knížka mě mile překvapila svým humorem, ale zároveň i hloubkou. Předvídatelná cesta autobusem se změnila v nepředvídatelnou cestu plnou prozření a pochopení.
Proto ji ráda doporučuji každému, kdo má rád tenhle typ knížek.

Protože i ty nejneočekávanější cesty mohou být těmi nejdůležitějšími.

Btw: Máte rádi Účastníky zájezdu? Tak vás tohle bude bavit !

"Život máme jen jeden a je mnohem lepší ho strávit s úsměvem než se mračit. Ne že by to bylo vždycky snadné." Po tom, co Emma svojí nejlepší kamarádce Mel zkazí valentýnské překvapení, se pokusí svou chybu odčinit tím, že Mel p... více

Komentáře (0)