Tak trochu jiný deník

recenze

„Snad bude i hůře a snad zase líp
v tom světě tak nelidsky štvaném,
dnes dejme si pouze věrný slib,
být lidmi že nepřestanem.“
- Otto Weiss -

Určitě každý četl deník Anny Frankové, s kterým bývá deník Helgy často „porovnávám“. Na rozdíl od Anny byla Helga Weissová přímo vystavena smrti, která mohla přijít v jakémkoli okamžiku. To však neznamená, že by byl deník Anny nějak méněcenným. Naopak. Každá z dívek prožila válku jinak, na jiných místech, za jiných okolností. Spojuje to pouze to, že se tyto náctileté dívky do této situace dostaly jen proto, že patřily k určité rase…

Helga si zapisovala své zážitky a úvahy, k nim kreslila obrázky z každodenního dění kolem sebe. Podává tak věrný obraz doby, v níž žila, vyrůstala a umírala její generace. Deník tak skýtá obrovskou výpovědní hodnotu.

Deník začíná mobilizací a okupací Československa, kdy bylo Helze pouhých devět let. Vyprávění pokračuje jejím transportem (7. prosince 1941) a životem v terezínském ghettu. Své zápisky naštěstí předala před svou deportací z Terezína v roce 1944 strýci, který je zazdil, a tím i zachránil. Po válce Helga deník doplnila o vše, co prožila v následujících letech v různých koncentračních táborech - prošla Osvětimí, Freibergem i Mauthausenem.

Dojímavé na tom všem je, že jsme svědky toho, jak tyto hrůzy prožívá malé židovské děvčátko, které absolutně nechápe všechny ty změny, co se jí a její rodině dějí. Vše vidíme dětskýma očima. Proč nemůže chodit dále do školy? Jak má malá dívka pochopit protižidovské nařízení? Jak vnímá nadřazenost svých dřívějších kamarádek – árijek? Proč je všechny odváží do ghetta? Proč jí oddělují od rodičů?

V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo devět let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela postupným deportacím svých kamarádů, spolužáků i příbuzných.... více

Komentáře (0)