Temná slast stříbřitých jehel

Co je náchylnější k přijetí zla, než neposkvrněná duše dítěte? Malá Jukata nemá tušení, jakou cenu skutečně zaplatí za svá splněná přání. Kapkou krve to jenom začíná.

Jukata si v klášteře na Tark Itlen mnoho zábavy neužije. Dospělí řeší svoje starosti, dětský svět malé schovanky musí ustoupit do pozadí, a tak si najde holčička kamaráda ve spletitém podzemí, v nové, neprobádané chodbě ve tmě pod klášterem. Maličká stříbřitá chobotnička Jukatě připomíná Cukrátko, skřítka, který nosí dětem dárky. Tenhle neškodně vyhlížející chapadlatý tvoreček dovede ale víc. Jakpak by mu, skroušenému a hladovému, nedovolila zabodnout stříbřité jehličky do svých žil, když jí na oplátku splní její nejskrytější přání?

"Skřítku?" opakovala stísněně.
"Hodná Jukato?"
Dívka sebou poplašně trhla a uštědřila si ránu do hlavy. Cukrátko se vznášel kousek od ní, všechna drobná chapadélka složená na prsou, a upíral na ni horečnatě svítící hmyzí oči. (str. 23)

Jedno nakrmení, druhé, a dříve než se dospělí vzpamatují, Jukata je v Cukrátkové moci a čarodějové musí čelit stvůrám, které její pakt s temnotou vyvolal na světlo světa. Dokáží najít epicentrum zla, než bude pro zrazenou dívenku pozdě?

Uprostřed oblohy, tam, kde je naše podmořské nebe tak tenké, že se říká, že když se jej tu dotkneš, ucítíš tíhu vody, která leží nad tebou, leží palác... (str. 91)

Hladová přání jsou typickým příkladem námětu, který měl šanci stát se buď mrazivou pohádkou pro děti, nebo úžasně temným fantasy hororem pro dospělé. Forma, kterou autorka pro příběh zvolila, ji bohužel nedělá naplno ani jedním. Pohádkově prostým stylem vyprávění, linkou děje, způsobem rozuzlení i charaktery postav měla kniha jednoznačně potenciál oslovit děti. Naproti tomu příměsí erotiky a četnými dospěláckými narážkami si dveře k těmto čtenářům zavřela. Nepovede si výrazně lépe ani u dospělých, protože lze počítat, že cílová skupina má načtenou spoustu prvotřídní světové fantasy na to, aby ji Jukatin příběh ohromil. Sama erotika ke změně žánru nestačí. Charaktery stvořila rozmanité, ale nikterak výrazné, a tak nebude snadné na těch pár stránkách k některé z postav přilnout.

Na druhou stranu, svět Podmoří si drží jistou originalitu. Magie protéká vším a dá se různorodě zužitkovat. Zvířata se liší od těch pozemských spíš než účelem, k němuž je Podmořané využívají, svým vzezřením. Najdete zde obdobu koní, psů i záškodnických myší. Autorka v poznámkách jedinečnosti svého světa vysvětluje, přesto budete možná z koncentrace tolika nevšedních využití magie zmatení.
Co se knize nedá upřít, je skutečně temná atmosféra chodeb pod klášterem. Procházka v temnotě, vlhko, stísněnost a přítomnost čehosi, co rádo zůstává skryté, na vás dolehnou, ať už čtete v posteli nebo na slunci na lavičce v parku. Cukrátko představuje dokonalou noční můru. Malé stříbrné cosi, s libým hláskem a podezřelými návrhy tak hladce dostává do svých chapadel nevinnou dětskou duši. Autorčin smysl pro humor neosloví každého, ale kdo si ho žádá, v knize ho určitě najde. Co v ní ale bohužel nenajde, je odsazení odstavců, což společně s drobnými písmeny ztěžuje čtení.

Takhle slabounká knížka snad nemůže do svého konce stihnout ani urazit. Nakonec ale zjistíte, že je v tomto podání dlouhá tak akorát. Přesto ji zkuste. Čte se svižně, námět opravdu za pozornost stojí a mezi knihami mladých autorů české fantasy se řadí k tomu lepšímu, co vám trh nabídne. Rezervy pro povedenější pokračování má. Neobere vás o mnoho času a z úspor si přisvojí ještě míň.