Horory jsem moc nečetla. Vloni jsem začala Draculem od Barkera. Tohle ale možná ani není horor. Spíš psychologický thriller o vyšinutém doktorovi v ústavu pro choromyslné v severním Michiganu. Přiznám se, že ze začátku jsem se nemohla začíst. Nějak jsem se nemohla vyznat v příběhu. Na 47 straně se to zlomilo a pak už to bylo skvělý.
V knize se prolíná minulost, rok 1935,kdy se stala vražda 13 leté dívky Rosemary ve žlutých šatech. Tuto linku doplňuje současnost, rok 1965. Žití v ústavu, pacientku, která slyší duchy, duše, které se jí zjevují jsou většinou zavražděné oběti a doktor Kaiser je tím fascinovaný. Dělá na nich pokusy tak dlouho, dokud některé nezabije.
Postavy jsou dobře napsaný, pacientka Sofie je dívka z minulosti, zároveň se seznamujeme s její rodinou. Dvě dcery a syn. Začíná se pátrání po matce, která měla být mrtvá… šokující události na sebe nenechají dlouho čekat. Část ke konci v lese s doktorem, duchy, Hattie a Jude a Sophií jsem měla husinu. Tleskám.
Nijak zvlášť jsem se u knihy nebála, spíš mě fascinovala. Trochu si myslím, že někteří lidé opravdu vidí víc než my ostatní. A také to, že je něco mezi nebem a zemí. Každopádně tato kniha vyvolává emoce, nutí číst, dokud není přečtená. Konec byl krásný, i když za mě trochu pohádkový, …
Ti, co vidí
J.R. Erickson
Jednoho slunečného srpnového rána roku 1935 najde třináctiletá Sophia Grayová svou kamarádku Rosemary, jak se potuluje po lese. Rosemaryiny žluté šaty jsou flekaté a potrhané, dívka zvláštně napadá na jednu nohu a má prázdné sklen... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
EvikU. také napsala
Horké vafle a ušité sny
Sestra v klatbě
Diář - Ptačí rok
Vánoce ve skotské vesničce
Mrazivé vyhlídky