Ti, co vidí
J.R. Erickson
Přízraky z Michiganu série
1. díl >
Jednoho slunečného srpnového rána roku 1935 najde třináctiletá Sophia Grayová svou kamarádku Rosemary, jak se potuluje po lese. Rosemaryiny žluté šaty jsou flekaté a potrhané, dívka zvláštně napadá na jednu nohu a má prázdné skleněné oči. Zoufale naznačuje Sophii, že jí musí nutně něco ukázat, a ta ji následuje. Dvacet let po nálezu Rosemaryina těla se Sophia ocitá uvězněná v rozlehlém a děsivě krásném Ústavu pro choromyslné v severním Michiganu. Dostává se do rukou zlovolného doktora, který si za své oběti vybírá pacienty s nadpřirozenými schopnostmi. V současnosti, v roce 1965, je Hattie, podobně jako před třiceti lety její matka, vedena duchem. Noviny ukryté na půdě odhalí tajemství, které ovlivnilo život Hattie a jejích sourozenců. Hattie a její sestra Jude se vydávají na křížovou výpravu, aby napravily křivdy minulosti a odhalily podvod, který jim před deseti lety ukradl matku.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
Some Can See, 2018
více info...
Přidat komentář
Chtěla jsem dát pět hvězdiček, ale ty si zaslouží druhý díl. Celkově velmi čtené knihy. Rozhodně si budu kupovat další.
Prvních tak 30 stran bylo trochu utrpení, protože jsem se strašně ztrácela ve všech postavách a časech. Ale pak když jsem se zacetla a už věděla, kdo co kdy..tak to bylo super. Pěkné čtení, které mě bavilo, první knížka od autorky, možná zkusím i další :)
Pro někoho kdo se v životě nepotkal s duchem kniha může spíše připomínat "pohádku". Mě se příběh líbil, prolínání děje mi přišlo zajímavé a kniha mě jednoduše bavila. Pokud nevěříte na duchy, knihu asi ani nečtěte :). Dostala jsme se ke knize náhodou, ale určitě si pořídím další díl.
Taková duchařská klasika, nebylo to špatné, ale žádná pecka taky ne. Líbilo se mi prolínání děje z pohledu jednotlivých postav, ale místy tomu chyběla šťáva.
Sľubná premisa, ale od chvíle, kedy sa začali veci vysvetľovať, to začalo upadať, až napokon celkový dojem je... nijaký. Duchovia sú nepodstatní, význam majú snáď v jednom prípade. Inak by sa príbeh obišiel aj bez nich. Motívy a jednania postáv sú príliš konformné, akoby sa chceli páčiť širšiemu publiku. Utrpenie na psychiatrii si predstavujem inak. Zlosyn je zlý, lebo sa to tu píše, stačí, keď sa tak tvári. Mám pocit, že pôvodne sa jednalo o knihu pre dámy v strednom veku, ktoré obľubujú šteklivé romány, popíjajú sloe gin a predstavujú si iný život ako ten, ktorý žijú.
Většinou takovéto knihy lidí s nadpřirozenými schopnostmi nečtu, ale můžu říct, že mě příběh bavil. Přečtu si i další díl,
Přečteno za pár hodin. Kniha mě chytla a nepustila. Některé kroky byly předvídatelné, ale to nic nemění na tom, že to byl skvělý příběh. Miluju mysteriózní příběhy a lidi s nadpřirozenými schopnostmi. Určitě si přečtu i další díly.
Ti, co vidí, je velmi zajímavý úvod do nové série, Přízraky z Michiganu, která se určitě bude líbit fanouškům Darcy Coates.
Příběh vypráví dvě časové linie, z 30. a 60. let, které na začátku působí lehce matoucí, protože se ocitnete uprostřed spousty jmen a je těžší se zorientovat.
Ale jakmile si to sedne, čeká vás velmi zajímavá kniha, která se čte úplně sama.
Rodinná dramata a duchařské příběhy jsou ale nic v porovnání s částmi z psychiatrické léčebny, kde se setkáváme s doktorem Kaiserem, který je naprostým ďáblem. Co dokázal beztrestně a ve jménu vědy páchat na svých pacientech je naprosto děsivé a kruté a ta bezmocuff
Suma sumárum kniha super, a určitě si počíhám na další díly.
Příběh mě bavil, i když jsem se ze začátku dost ztrácela v časové ose... napínavé čtení až do samotného konce :-)
(SPOILER)
Tato kniha přitáhla mojí pozornost Svou obálkou a anotací. Ze začátku jsem se v knize dost ztrácela, a jména mi tak trochu splývala než jsem přišla na to jak je kniha psaná. Když jsem tomu přišla na kloub, příběh už mě vtáhl a nepustil. Bylo to opravdu napínavé čtení, kde se člověk může podívat do ústavu pro choromyslné. Chvílemi se mi dělalo opravdu špatně jak s lidmi jiní lidé dokážou zacházet. Místo to muselo být opravdu hrozivé, i když z venku krásné. Běhal mi mráz po zádech jen když jsem to četla. Postavy jsem si oblíbila a Sophii jsem opravdu moc fandila ať to vše zvládne a přežije ten teror a vinu, kterou na ní všichni hází. Tajemství, které je v rodině zamlčováno babičkou, mi teda sebral dech. Opravdu skvěle napsaná kniha, s kterou člověk prožije hodně pocitů.
K zamyšlení:
Ne každá rodina si říká pravdu, a někdy to bohužel může stát i život.
Kniha nás zavede do Michiganu v minulém století a nechává nás ve dvou proplétajících se liniích s napětím sledovat, jak 2 sestry postupně odhalují děsivé tajemství jednak své rodiny a jednak tamního ústavu pro choromyslné.
Přiznávám, že jsem se na knihu velmi těšil a rozhodně jsem nebyl zklamán. Autorce se daří držet poměrně solidní tempo děje a v druhé polovině knihy i čtenáře v konstantním napětí. Ze začátku mě trochu mátly střídající se časové roviny, ale postupně jsem si zvyknul a došel k názoru, že tomuhle dílu takový přístup slouží velice dobře.
Postavy jsou napsané uvěřitelně s hloubkou přesně tak akorát pro tento typ příběhu. Moc se mi líbilo, jakým způsobem autorka vykreslila kontrast mezi oběma sestrami. Velmi oceňuji, že kniha se příběh vešel do necelých 300 stran. Umím si velmi dobře představit, že by podobný thriller napsal King, přičemž by délka byla minimálně dvojnásobná. Taky by to mělo něco do sebe, ale je fajn se z té popisnosti chvíli vymanit, což se tady povedlo výborně.
Co naopak řadím spíše k záporům je zbytečně přeslazený epilog, odbyté zakončení dějové linky s blázincem a podle mého naprosto zbytečná postava Damiana.
Celkově je vidět, že autorka umí a byl jsem mile překvapen. Žánrově bych tohle dílo označil spíše za thriller, než horror, ačkoliv nesporně obsahuje prvky obojího. Autorku jsem neznal, ale od teď ji budu mít na radaru a pokud od ní vyjde něco dalšího, tak si rád přečtu.
Musím pochválit obálku, ale obsah knihy už tolik ne...
Jsem tak trochu z knihy zmatená, zklamaná je to jednohubka na jeden večer, ale jestli vím co jsem četla ne...
Strašně moc informací, které mají navnadit atmosféru , ale mě příběh vůbec neoslovil a určitě nebudu zkoušet další díly. Asi mi to vůbec nesedlo 3*
(SPOILER)
Cením námět na příběh, zasazení děje a některé opravdu precizně vykreslené postavy (zejména Hattie, Sophie a Jude). Z mého pohledu jde o knihu sice zasazenou do duchařského obalu, ale skutečným jádrem jsou vztahy.
V knize jsem se orientovala dobře, přestože věřím tomu, že vícero dějových linií může být pro někoho matoucí. Nejvíce se mi jako vypravěčka líbila Sophie (dětská i dospělá verze).
Co mi úplně nesedlo, byly některé aspekty příběhu, jež v logičnosti pokulhávaly (př. - Opravdu by se již dospělé děti nesnažily zjistit, co se stalo s jejich matkou? Opravdu by se Sophie po tolika letech psychického trýznění vynořila z ústavu tak nějak stále "normální"?) a jednání postav.
Například postavě Damiena opravdu nerozumím, proč se v příběhu ocitl (kromě zamotání vztahů) a jaký je jeho význam, jelikož mi přišel jako účelová figurka posunující děj. Babička Ruth pro mě byla ve své zášti a jednání opět až neskutečná...
(SPOILER) Zpočátku je chaotické se zorientovat,co kdo kdy a proč, což může odradit od čtení a v závěru je příběh zase rychle ukončený. Žánr rozhodně není horor, spíše psychologické drama s prvky nadpřirozena. Duchařinu si tedy představuju jinak. Bohužel všechny postavy se chovaly nelogicky, divně, (chování Sophie po letech strávených v blázinci, nadržený Damien, otravně naivní Hattie, odpudivě sebevědomá Jude...), nikdo nebyl sympatický, vlastně mi bylo jedno,jak to s nimi dopadne. A závěr byl úplně mimo, kde se autorka ani pořádně nevěnovala oné vraždě, z postav udělala ještě větší hlupáky a z příběhu romantické melodrama, kde vlastně nic nedávalo smysl (proč šla Hattie do toho ústavu???). Jediná část, která stála za to, byl popis mučení Sophie v blázinci, jinak takové nemastné, neslané...Plusy, kniha se čte poměrně rychle, když se teda zvládnete prvních pár kapitol, svižně, žádné zbytečné popisy, krátké kapitoly, žádná krkolomná souvětí. Dám šanci ještě druhému dílu
Poté co si zvyknete na přeskakování v ději a jednotlivé postavy, se příběh ubírá rychle vpřed. Nebudete se nudit, když přijmete fakt, že hlavní hrdinka má schopnost vidět duchy a komunikovat s mrtvými. Autorka vykresluje zlo za zdmi psychiatrické léčebny, ale i mimo ni. Kdo jí nejvíc ublížil se dozvíme až v závěru. Rychlá oddechovka, není to horor, spíš psychothriller.
Bylo to moc hezký, líbilo se mi to.
Střídání časových rovin mi vůbec nevadilo, dalo se v tom dobře orientovat.
Bylo tam tedy pár nelogických věcí, kdy Hattie jako 19leta dělala dobrovolnici už 15 let, ale to bylo spíš úsměvné.
A že rodina Sophie po ní víc nepátrala, to mě zarazilo.
Jinak mi tam žádná postava nevadila.
Tak musím říct, že s touhle knihou jsem se trápila. Vůbec jsem se ze začátku neorientovala a odložila ji. Nakonec jsem ji díky IG začala číst znovu od začátku a dala jí ještě šanci s tím, že jsem doufala, že sem ji jen četla, když na ni zrovna nebyla chuť. Bohužel žádná hitparáda se nekonala. Nemohla jsem se pořádně začíst. Cca v půlce už jsem se začala orientovat, ale ani tak mě kniha neoslovila.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny duchové a přízraky mysteriózní, mystéria křivda nadpřirozené schopnosti rodinná tajemství duchařské romány
Autorovy další knížky
2023 | Ti, co vidí |
2023 | Ti, co zemřeli |
2024 | Ti, co se v prach obrátili |
2024 | Ti, co byli prokleti |
Velmi zajímavé čtení. Na to že má kniha sotva 300 stran ,tak je detailně propracovaná, až mě překvapuje ,kolik se toho dá na ty stránky nacpat a pořád je mezi tím i čas na nudu. Čekala jsem klasickou duchařinu, ale tenhle příběh mě překvapil. Četla jsem celkem dlouho, ale na druhý díl se brzo vrhnu, když už jsem si ho teď objednala. Nejsem si úplně jistá, jaký vztah mám k postavám, jestli vůbec nějaký. Mám z knihy takové rozporuplné pocity a nejsem si jistá, jak je vyjádřit, když se v nich ani sama nevyznám. ;)